"Lednový efekt" - v odborné literatuře patří do skupiny "anomálií na efektivních trzích". Ačkoliv se totiž vyspělé akciové trhy chovají poměrně efektivně, z historických údajů lze vypozorovat určité situace, kdy investor může dlouhodobě dosahovat nadprůměrných zisků. Lednový efekt lze zjednodušeně interpretovat tak, že investor v lednu dosáhne pravděpodobně vyššího výnosu než je standardní měsíční výnos během celého roku. Nejnovější interpretace hovoří o tom, že v lednu vykazují nadprůměrný výnos především akcie firem s malou kapitalizací vs. velké blue-chips.
Podle výzkumu Keima (1983) činil v té době rozdíl mezi výnosovou mírou nejmenších a největších společností v lednu každý den 0,71 %. Lednový efekt se údajně projevuje na většině akciových trhů, na menších trzích je ale dokonce silnější než na americké burze.
Důvodem existence lednového efektu má být daňová optimalizace. Především individuální investoři mají tendenci na konci roku prodávat akcie menších společností, na nichž během roku utrpěli ztrátu, a 'modifikovat' tak svou daňovou povinnost. Ztráta realizovaná tímto obchodem je potom daňově uznatelná proti realizovaným ziskům a snižuje tak v celkovém souhrnu daňovou zátěž. Celý segment menších společností se proto v tomto období většinou dostával pod prodejní tlak, který s příchodem roku nového zase ustal a akcie se prudce vrátily zpět. Investoři se buďto vrací do akcií které na konci předchozího roku prodali nebo používají své roční bonusy k nákupu akcií jak do osobních portfolií tak do svých penzijních plánů..
Středně silná forma efektivnosti trhů ale potřebuje k tomu, aby mohla být testována, dostatečně dlouhou časovou řadu, což v případě českého trhu splněno není. Proto lednový efekt zde testovat nelze.
Jaký máte názor na existenci lednového efektu Vy? Může se lednový efekt projevovat i na pražské burze? Do jaké míry je akciový trh efektivní? Mohou investoři dlouhodobě dosahovat nadprůměrných zisků? Zapojte se do diskuse ve
Fóru nebo hlasujte v
Anketě.