Státní dluh nám klesl o deset miliard. Lidé neznalí situace by se mohli radovat a divit se věčně kyselým analytikům a mezinárodním organizacím, proč stále chrlí kritiku na adresu rozpočtové politiky vlády. Pravda je ale taková, že pro 3. čtvrtletí se ministerstvo financí předfinancovalo emisí eurobondů v červnu. Od července do září se sice státní dluh snížil o 10,5 miliardy, ve 2. čtvrtletí se ovšem zvýšil o 61,9 miliardy korun.
Protože si ministerstvo financí zajistilo dostatek prostředků emisí eurobondů, mohl být snížen objem státních pokladničních poukázek o dalších 8 miliard korun. Výsledkem je pokles podílu krátkodobého dluhu (se zbytkovou splatností do jednoho roku) na 28,7 % z 35,3 % na konci června. Pokles objemu státních pokladničních poukázek a emise eurobondů způsobily také prodloužení modifikované durace státního dluhu na 3,69 roku z 3,54 roku na konci 2. čtvrtletí. Ve srovnání s loňským zářím se durace prodloužila o 0,37 roku (4,5 měsíce). Pro letošní rok byl vyhlášen cíl dosáhnout durace státního dluhu v intervalu 3,3-4,3 roku. V tomto ohledu se ministerstvu financí daří naplňovat strategii řízení rizik státního dluhu, ke které se zavázalo.
Příští rok by se státní dluh zvýší o dalších zhruba 110 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu by měl činit 84 mld. Kč, na úhradu části ztráty ČKA bude potřeba zajistit dalších 30 miliard. Změna stavu státních finančních aktiv je plánována pouze v řádech stovek milionů, čisté výpůjční požadavky vlády jsou ministerstvem financí projektovány na 114 mld. Kč. Ze strategie financování a řízení státního dluhu na příští rok vyplývá, že ministerstvo financí počítá i v příštím roce s emisí eurobondů. Horní hranicí je limit stanovený na 40 % z celkových hrubých výpůjčních požadavků, což je 55 mld. Kč. Dolní hranici určuje záměr dále snížit podíl krátkodobého dluhu na 23-24 %. V případě, že půjde opět o emisi zajištěnou proti kurzovému riziku, nemělo by se ministerstvo financí setkat s nevolí ČNB. Se všemi příslušnými operacemi sice budou náklady financování podobné jako na domácím trhu, výhodou je ovšem omezení tlaku na domácí trh, a tedy i lepší pozice ministerstva financí v primárních aukcích.
Problémem veřejných rozpočtů ale není řízení státního dluhu, nýbrž jeho rychlé vzlínání. Na konci loňského roku dosahoval státní dluh 19,3 % HDP, letos to zřejmě bude 21,9 % HDP a příští rok již 24,9 % HDP. Vzhledem k předchozí, ale i současné, praxi vlády ukrývat některé nepohodlné položky mimo státní rozpočet a státní dluh, je veřejný dluh podstatně vyšší. Loni dosáhl 37,5 % HDP, letos se patrně dotkne hranice 40 % HDP. Z každého dluhu se platí úroky. Letos by mělo úrokové náklady dosáhnout 31 mld. Kč, příští rok ještě o osmi miliard více a z celkových výdajů vládního sektoru ukrojí více než tři procenta. V ČR platí daně zhruba 4,7 milionu osob. Každého daňového poplatníka tedy přijde dosavadní rozpočtová politika zhruba na 8.300 Kč ročně.
Osm tisíc ročně na jednoho daňového poplatníka není nijak tragické, reforma veřejných rozpočtů, včetně jakoby separátně řešených problémů s financováním zdravotnictví a penzí, je nutná, aby to za několik málo let nebyly desítky tisíc korun. Čím dříve se podaří vyskočit z rozjíždějícího se vlaku schodků a úroků, tím mírnější budou následky. Letošní čísla o plnění státního rozpočtu jasně ukazují, že současné deficity pramení hlavně z nepřiměřeného nastavení sociálního systému vzhledem k pojistnému na sociální zabezpečení. Mimo státní rozpočet generuje každým rokem hlubší schodek zdravotnictví. Problém s penzemi odsunuly parametrické úpravy zhruba o jedno desetiletí. Cyklicky očištěné primární saldo veřejných rozpočtů by podle ministerstva financí mělo příští rok činit 2,6 % HDP. Pokud by nepokračovaly reformy snižující rozpočtové schodky, potom by se při šestiprocentním růstu ekonomiky a pětiprocentních úrokových nákladech růst veřejného dluhu zastavil až na 250 % HDP. Jenže stárnutí populace s sebou přinese další výrazné zvýšení nároků na státní rozpočet. České veřejné rozpočty mají k dlouhodobě stabilní situaci značně daleko i přes dosavadní reformní snažení. Ale to už znělo éterem tisíckrát a v dlouhodobých projekcích nadále zejí děsivé cifry …
David Marek, Patria Online