Komentář doplněn
Produkční ceny se v říjnu zvýšily o další 1,1 % a meziroční inflace měřená tímto indikátorem stoupla na 8,6 % ze zářijových 8,0 %. Nejvýrazněji do indexu produkčních cen v průmyslu tentokrát promluvily ceny uhlí.
Uhlí, rašelina, lignit. Tato paliva se skrývají za kolonkou v indexu produkčních cen, kde bylo v říjnu zaznamenáno zdražení o 18,3 %. Celkový index cen v průmyslu tento faktor posunul o 0,5 procentního bodu výše. Doly většinou zvyšují ceny svých dodávek v září , někdy v říjnu. Sezónnost souvisí s větší spotřebou v zimních měsících. Nicméně dosud se podzimní zdražení pohybovalo kolem jednoho procenta (za celé odvětví dobývání energetických surovin). Letošní, téměř dvacetinásobně vyšší zdražení je překvapivě vysoké. Poptávka po uhlí úzce souvisí s výrobou elektřiny a produkcí hutí. Při rostoucích cenách prakticky alternativních energetických zdrojů, výraznému zdražení uhlí v zahraničí a rostoucí poptávce po uhlí si mohou dovolit zvýšit své ceny také české doly. Některé těžební společnosti navíc oznámily další zvýšení cen v lednu. Kromě přímého dopadu do indexu produkčních cen a indexu spotřebitelských cen lze očekávat také sekundární dopady skrze tlak na růst cen tepla, elektřiny či ceny kovů.
Ceny ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody se minulý měsíc zvýšily o 1,6 %, neboť od října začínají opět platit zimní tarify cen elektřiny. Index cen průmyslových výrobců se díky tomu zvýšil o 0,2 procentního bodu. Říjnové zdražení je přesně stejného rozsahu jako dubnový pokles cen, kdy se začínají účtovat letní ceny.
Po oddechovém čase v září se k výraznému zdražování vrátily rafinérie. Ceny v rafinérském zpracování ropy a koksování v říjnu stouply o 4,7 % a přispěly k celkovému indexu produkčních cen v průmyslu dvěma desetinami procentního bodu. Souvislost s cenovými rekordy na ropných trzích asi není nutné rozvádět. Za zmínku stojí snad jen fakt, že růst dovozních cen ropy alespoň částečně zbrzdilo posílení kurzu koruny vůči americkému dolaru.
Ani v říjnu nechyběl bestseller letošního roku v podobě růstu cen hutí a výrobků z kovů. Tentokrát ceny v tomto odvětví vzrostly o 0,8 % a index produkčních cen kvůli tomu vzrostl o desetinu procentního bodu. Klíčovým faktorem v tomto odvětví je především rychlý růst poptávky v zahraničí i na domácím trhu. Se zdražením uhlí ovšem vstupují do hry také nákladové faktory.
Pokud odhlédneme od cen rafinérií, cen ve výrobě kovů a cen v potravinářském průmyslu, posunula se meziroční inflace v produkčních cenách na 2,9 % z říjnových 2,7 %. Na konci loňského roku se takto spočítaná roční inflace pohybovala v záporných hodnotách (-0,3 %). Růst inflace v průmyslu tedy nelze přisoudit pouze nákladovým šokům v podobě drahých cen surovin. Navíc v době, kdy se výkon ekonomiky začíná přibližovat svému potenciálu (ve smyslu NAIRU), narůstá riziko vyšší a rychlejší transmise do spotřebitelských cen. Informace o produkčních cenách mluví pro další zpřísnění měnové politiky. Úvahy o měnové politice ovšem mohou pozměnit informace o vývoji západoevropských ekonomik, kde poslední údaje o hospodářském růstu nejsou příliš příznivé.
David Marek, Patria Online