Série tří článků, které jsou publikovány tento týden, přináší srovnání šesti vybraných společností v Čechách, do kterých vstoupil finanční investor (Private Equity fond).
Hlavní formy přispění fondu k růstu hodnoty společnosti
V návaznosti na náš předchozí popis 6 vybraných úspěšných transakcí finančních investorů a analýzu vybraných finančních parametrů těchto transakcí z pohledu výnosnosti finančního investora bychom zde chtěli shrnout hlavní formy přispění finančního investora-fondu k růstu hodnoty společnosti.
Shodným znakem pro všechny investice privátního kapitálu je role managementu společnosti, ať stávajícího nebo nového. V zahraničí je běžné, že dochází k vybudování dlouhodobé důvěry a spolupráce mezi finančním investorem (institucí) a manažery (jedinci) na několika po sobě následujících projektech. Kvalitní management je nejen předpokladem úspěchu takovéto investice, ale vůbec základní podmínkou vstupu finančního investora, který přenechává odpovědnost za každodenní řízení společnosti managementu a zaměřuje se většinou na:
* Zajištění doplnění manažerského týmu o potřebné specialisty – většinou finanční ředitel anebo oborový specialista s potřebnými zkušenostmi, ve výjimečných případech zajistí obměnu většiny manažerského týmu.
* Zavedení reportingu a controllingu jako nástrojů řízení a kontroly fungování společnosti.
* Jednání s bankami o financování společnosti – jak v případě restrukturalizace, tak i dalšího růstu.
* Jednání s klíčovými dodavateli či odběrateli v případě potřeby vstupu akcionáře do těchto jednání (většinou v případech restrukturalizace).
* Aktivní podporu managementu při zajištění změn ve společnosti z pozice akcionáře.
* Přípravu společnosti pro následný prodej – zlepšení finanční situace a vybudování nového postavení na trzích, rozšíření výrobkového portfolia, modernizaci výroby splňující požadované normy a standardy, odprodeje neklíčových aktiv, optimalizace nákladů a jejich struktury a také zajištění transparentnosti společnosti pro potenciální investory.
* Zajištění prodeje společnosti – v Čechách do dnešního dne připadal v úvahu buď prodej jinému finančnímu investorovi (odhadem 10% transakcí), anebo prodej strategickému investorovi (odhadem 90% transakcí); pilotním projektem IPO Zentivy se Česká republika přiblížila standardním rozvinutým zemím, kde investoři velmi často exitují ze společností formou umístění akcií na kapitálovém trhu.
* Častou obavou českého managementu při vstupu privátního investora bývá právě moment jeho budoucího exitu ve prospěch strategického investora. Ve skutečnosti, tak jako v případě řady zde zmiňovaných projektů, dosáhne privátní investor nejvýraznějšího zhodnocení vkládaných prostředků tehdy, když prodává svůj podíl ruku v ruce s ostatními akcionáři. „Nepřátelský prodej“ konkurenční společnosti proti zájmům managementu tedy rozhodně nebývá investorovým záměrem.
Tomáš Klápště, Corporate Finance, Patria Finance
Předchozí články z této série naleznete zde: 1. Část, 2. Část
Zdroje: ČTK, Studie European Venture Private Equity & Venture Capital Association (EVCA) „Central & Eastern European Success Stories“, říjen 2004, ČNB (směnné kursy)