ČNB v říjnu hlasovala o ponechání sazeb beze změny jednohlasně

Bankovní radě byla předložena říjnová velká situační zpráva, obsahující novou prognózu inflace a dalších makroekonomických veličin.

Prognóza inflace byla oproti červenci v krátkém horizontu korigována směrem dolů. Začátkem roku 2005 by se inflace spotřebitelských cen měla pohybovat v blízkosti dolní meze inflačního cíle. V horizontu nejúčinnější transmise míří prognóza inflace ke středu inflačního cíle. Důvodem korekce na krátkém konci prognózy bylo především snížení predikce cen potravin a odložení předpokládaného zvýšení nepřímých daní u cigaret v roce 2005 o jedno čtvrtletí. Poptávkové tlaky spojené s budoucím uzavřením záporné mezery výstupu jsou predikovány podobně jako v červencové prognóze, přestože výchozí úroveň mezery výstupu se ve světle zveřejněných údajů o ekonomickém růstu a inflaci mírně zvýšila. Prognóza nadále pracuje s omezeným promítáním nákladových tlaků z okruhu dovozních cen do spotřebitelské inflace.

Prognóza potvrzuje poselství předchozích dvou prognóz o obratu v ekonomické aktivitě v prvním pololetí roku 2004 a o dalším urychlení ekonomického růstu ve druhé polovině roku 2004 a v roce 2005. Růst HDP je tažen investicemi stimulovanými rychle rostoucími exporty. Relativně vysokou dynamiku si udržuje i přes určité zpomalení oproti roku 2003 soukromá spotřeba. Ekonomický růst je povzbuzován uvolněnými měnovými podmínkami a pokračující zahraniční konjunkturou.

S prognózou je konzistentní mírný nárůst úrokových sazeb v delším období. Ve srovnání s červencovou prognózou leží trajektorie implikovaných úrokových sazeb níže.

Bankovní rada navázala na prezentaci situační zprávy diskusí nové prognózy a s ní souvisejících nejistot. Bankovní rada se shodovala, že nová prognóza je vnitřně konzistentní, současně však znamená další posun, zejména ve srovnání s dubnovou prognózou, směrem k méně inflačnímu vývoji a tomu odpovídajícím nižším implikovaným úrokovým sazbám. Změny v predikci ekonomického růstu jsou ale nevýznamné.

Bankovní rada konstatovala, že pro vyznění prognózy a jejích rizik je podstatný vliv nákladových faktorů. Na ekonomiku působí v posledním období výrazné nákladové šoky. Ve spotřebitelské inflaci však jejich vliv není dosud patrný. Může to být dáno tím, že nákladové vlivy působí do jisté míry protisměrně. Zatímco ceny energetických zdrojů a dalších komodit, včetně kovů působí směrem nahoru, kompenzující je dosavadní vývoj kurzu dolaru. Směrem dolů začínají rovněž působit ceny zemědělských výrobců s dopadem na ceny potravin. Určitou nejistotou může být rychlost promítání uvedených cenových změn do obchodních kontraktů.

Tato situace by se však mohla poměrně rychle změnit. S delším časovým odstupem a při přetrvávajícím působení nákladových faktorů by mohlo dojít k jejich intenzivnějšímu promítání do inflace. Zazněl názor, že předpoklad o omezeném průsaku dovozních cen do domácího cenového vývoje se tak může v delším období ukázat jako neadekvátní. Rovněž protisměrné působení cen zemědělských výrobců s dopadem do cen potravin by mohlo být pouze dočasné. V samotných cenách zemědělských výrobců, jež jsou nyní ovlivněny letošní dobrou sklizní, by se postupně mohly začít promítat externí nákladové faktory působící směrem nahoru. Ceny potravin by se měly vyvíjet rovněž v souladu s vývojem poptávky v ekonomice. Postupně zesilující poptávkové inflační tlaky signalizuje urychlení růstu cen neobchodovatelných neregulovaných komodit v posledním období. Určitý růst cen potravin lze v delším období předpokládat i v souladu s probíhajícími konvergenčními procesy.

Panovala shoda na tom, že měnově politické rozhodování komplikuje to, že nárůst cen energetických zdrojů a dalších komodit znamená negativní nabídkový šok s možnými dopady do růstu světové ekonomiky. Nákladové inflační tlaky vyplývající z tohoto vývoje by tak mohly být tlumeny efekty souvisejícími s možným globálním zpomalením. Protiinflačním rizikem by mohlo být zpomalení růstu evropských exportů v případě, pokud by došlo k výraznějšímu zhodnocení eura oproti dolaru.

Bankovní rada se rovněž zabývala možnými dopady předpokládaného urychleného mzdového vývoje v nepodnikatelské sféře v roce 2005. Krátkodobé dopady na inflaci nemusí být významné. V delším období by však mohl být mzdový vývoj v ekonomice ovlivněn intenzivněji. To by mohlo vést k růstu poptávkových a mzdově nákladových inflačních tlaků. Nezanedbatelné mohou být také fiskální dopady uvedeného vývoje.

Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady.