Chcete prodat či koupit firmu? A víte, co dělají ostatní?

Po útlumu na kapitálových trzích v letech 2001-2002, způsobeném splasknutím tzv. technologické bubliny, představoval rok 2003 růst v oblasti fúzí a akvizic. Celkový objem transakcí na světě přesáhl 1 bilión USD, přičemž hlavním zdrojem růstu byly Spojené státy. Tento trend pokračoval i v prvním pololetí tohoto roku při rostoucím významu Evropy.

V 1. pololetí letošního roku bylo uzavřeno nebo oznámeno 14 564 transakcí v celkovém objemu 891 mld. USD (46 % generováno v USA). Oproti stejnému období roku 2003 došlo k nárůstu o 42 % (625 mld. USD v 1. polovině 2003). Přes tento nárůst panuje mezi odborníky skepse o dalším vývoji. Hospodářský růst, rostoucí firemní zisky a pozitivně naladěný kapitálový trh většinou vedou k posílení aktivit v oblasti fúzí a akvizic, avšak vyhlídky na růst úrokových sazeb, rostoucí ceny ropy, hrozba terorismu i posilující regulace hospodářské soutěže v Evropě i USA růst spíše zpomalují.

Největší transakce byly zaznamenány v sektoru finančních služeb, zdravotnictví, telekomunikací a nemovitostí. V Evropě bylo pořadí odlišné - nejvíce aktivní byly firmy v oblastech zdravotnictví, maloobchodních řetězců, nemovitostí, zatímco finanční služby skončily až na 4. místě. Jak je však vidět z následujících grafů, samotná čísla je pro správný výklad třeba blížeji prozkoumat.

Zdroj: Thomson Financial, hodnoty v mld. USD

Poskytované údaje zahrnují nejen transakce dokončené, ale také oznámené. Vzhledem k tomu, že po oznámení transakce nedojde vždy k jejímu uzavření, je lepší sledovat a vyhodnocovat oba statistické výstupy. V 1. pololetí letošního roku došlo ke značnému nárůstu oznámených transakcí, což podporuje názor na oživení trhu (dalšími podpůrnými indikátory jsou růsty zisků a počtu zaměstnanců předních světových investičních bank). Na druhou stranu je markantní procento úspěšnosti při uzavírání těchto transakcí, které je nejen nižší než ve srovnatelném období roku 2003, ale v některých sektorech až neuvěřitelně nízké. Např. v oblasti finančních služeb byla uzavřena méně než čtvrtina oznámených transakcí, v oblasti farmaceutického průmyslu jen jedna desetina. Částečně lze tuto nízkou úspěšnost vysvětlit prodloužením průměrné doby uzavírání transakce a jejím posunutím do druhé poloviny roku, ale významnější podíl jde na vrub rozpadu jednání (např. neúspěšná nabídka Comcastu na převzetí Walt Disney ve výši 67 mld. USD).

Vývoj v České republice V oblasti fúzí a akvizic Česká republika v podstatě následuje světové trendy, avšak s určitými výjimkami způsobenými privatizacemi velkých státních společností. Tudíž celkové objemy let 2000-2003 byly ovlivněny především dokončením privatizace bankovního sektoru (privatizace České spořitelny včetně odkupu minoritních akcionářů, privatizace Komerční banky a také převzetí Živnostenské banky UniCreditem), a dalšími významnými transakcemi v různých sektorech: akvizice největší stavební společnosti IPS Skanskou(1), a zejména privatizace Transgasu RWE za cca. 125 mld. Kč (4,1 mld. EUR), která se dosud řadí mezi největší středoevropské transakce.

Rok 2003 byl mimořádně aktivní, neboť celkový objem transakcí se zvýšil z 1,8 mld. USD v roce 2002 na 7,4 mld. USD a Česká republika se zařadila na první místo ve střední Evropě před Polskem a Maďarskem(2). Podle našich analýz proběhlo celkem 9 transakcí s objemem nad 100 mil. USD, které lze již z mezinárodního hlediska považovat za „významné“ transakce, přičemž mezi tři největší transakce patří: akvizice 49% podílu v Eurotelu Českým Telecomem (cca. 1,05 mld. USD), konsolidace českého energetického sektoru ČEZem (cca. 961 mil. USD) a prodej 27% podílu TelSource v Českém Telecomu na kapitálových trzích (816 mil. USD(3)). Největší aktivita byla zaznamenána v sektorech telekomunikací, energetiky, zpracovatelském průmyslu a finančních službách.

V letošním roce však pravděpodobně Česká republika zaostane za světovým růstem v oblasti fúzí a akvizic. Přestože se letos uskutečnilo několik významných a v jistém slova smyslu průlomových transakcí, očekáváme celkový objem mírně nižší než v loňském roce při růstu počtu transakcí. Přesná čísla bude možno doložit až po ukončení roku, ale ve srovnání s předchozími roky podle našich údajů probíhá značný počet menších transakcí především v soukromém sektoru. Jedním z důvodů tohoto vývoje je podle nás vstup České republiky do EU, který vzbudil zájem mnoha středních a menších západoevropských společností (často rodinných firem, které mají větší averzi k riziku a také silnější vazbu na domácí prostředí). Oproti tomu pro velké evropské koncerny vstup do EU nepředstavoval žádnou významnější změnu a zapadal do jejich dlouhodobých strategií. Největší nárůst zájmu o vstup zahraničního kapitálu jsme z výše uvedeného důvodu letos zaznamenali v sektorech logistiky a distribuce (VO). Dalším faktorem, který citelně ovlivňuje fúze a akvizice v Čechách, rovněž souvisí s členstvím v EU: Středoevropský region již není zahraničními investory vnímán v kontextu jednotlivých národních trhů, ale spíše vcelku jako do značné míry integrovaná část jednotného evropského trhu. Investoři již nejeví zájem o vstup do ČR či do Maďarska, ale o vstup do střední Evropy. Z tohoto pohledu však ČR paradoxně „soutěží“ o přízeň investorů, které může v rámci střední Evropy přitahovat spíše Polsko s nesrovnatelně větším trhem, či Slovensko s populární daňovou reformou.

Mezi největší transakce letošního roku budou patřit např.: privatizace 63% podílu v Unipetrolu PKN Orlen (13 mld. Kč), prodej 34% podílu ČEZu v ČEPSu státu (7,1 mld. Kč), privatizace Sokolovské uhelné (5,2 mld. Kč včetně odkupu minoritních akcionářů), akvizice hotelu Hilton (4,8 mld. Kč), prodej 34% podílu v PRE J&T za 4,4 mld. Kč a prodej 49% podílu v OKD Karbon Investu (4,1 mld. Kč).

Prognóza vývoje v roce 2005 a nové trendy

V příštím roce bude rozhodující transakcí na českém trhu privatizace 51% podílu v Českém Telecomu. V současné době se stále rozhoduje o formě transakce (prodej strategickému/finančnímu investorovi nebo prodej prostřednictvím kapitálového trhu), avšak bez ohledu na formu se bude jednat o největší privatizaci po Transgasu s odhadovaným výnosem okolo 50 mld. Kč. Další významné privatizace budou spíše inklinovat k prodeji části státních podílů na burze (ČSL). Objem privátních transakcí lze obtížně předvídat, neboť na rozdíl od státních podílů nebývá zvykem o jejich průběhu informovat veřejnost, takže na přesnější odhady vývoje tohoto sektoru si budeme muset počkat do 2-3. čtvrtletí, kdy o většině probíhajících transakcí již budou dostupné nějaké informace.

V tuto chvíli se domníváme, že s výjimkou Českého Telecomu bude zachován charakter letošního vývoje, tj. relativně větší počet středních a menších transakcí, především v privátním sektoru. Tato charakteristika je součástí nového trendu, který podle našeho názoru ovlivňuje vývoj fúzí a akvizic v České republice a který lze nejlépe charakterizovat následovně:

– končí éra privatizace velkých státních podniků strategickým/finančním investorům a některé zbývající státní podíly mohou být prodány prostřednictvím kapitálového trhu;
– roste počet transakcí se středními a menšími firmami, což vede k větší četnosti transakcí s menším objemem;
– roste počet fúzí a akvizicí v rámci střední Evropy (Prokom-PVT, PKN Orlen-Unipetrol, ČEZ – zájem o společnosti v Bulharsku, Rumunsku a Polsku);
– malý podíl private equity fondů na transakcích (na rozdíl od západních ekonomik);
– restrukturalizace nadnárodních společností vedoucí k odprodeji neklíčových aktiv;
– s výjimkou Polska pomalý rozvoj primárních emisí (IPO).

Tomáš Klápště, Corporate Finance, Patria Finance

(1) Při akvizici IPS poskytovala společnosti Skanska poradenské služby Patria Finance.

(2) Oficiální statistiky fúzí a akvizic v zemích střední Evropy neexistují. Pořadí a celkové objemy se liší podle informačních zdrojů.

(3) Patria byla spolu-manažerem emise.

Zdroje: ČTK, Mergermarket, Thomson Financial, studie PWC „Fúze a akvizice ve střední Evropě 2003