Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Emisní povolenky - staré známé "vlk se nažral ..."? (opak.)

4.11.2004 13:30
Autor: 

Poté, co vláda schválila celkový limit povolenek pro emise CO2 na úrovni 107,7 mil. tun, jeden z největších emitentů, ČEZ, informoval o tom, že očekává, že dostane dostatek povolenek na pokrytí své produkce (plán musí být schválen EU). Dá se očekávat, že přijatý "kompromisní" (mezi návrhy MPO a MZP) nebude způsobovat vážné problémy ani zbytku emitentů. Výsledek se u nás, i zbytku EU, dá hodnotit jakkoliv, od debaklu koordinace na úrovni jednotlivých států EU, který je odražen v příliš velkých udělených objemech, až po maximum možného za stávajícího stavu v jednotlivých státech EU. Tím druhým se myslí zejména možnosti razantněji zasáhnout do významných odvětví s možným negativním dopadem na výstup, zaměstnanost, velikost nutných investic, možné snížení (CF)ROIC za současného zvýšení WACC díky větší nejistotě ohledně produkce, váha průmyslu v jednotlivých ekonomikách, vyjednávací síla jeho zastupitelů a v neposlední řadě to, jakou váhu dávají explicitně občané stavu životního prostředí relativně k čistě produkčně/konzumním stránkám jejich života a nakolik je tato reflektována úřednickou reprezentací).

Nehledě na konkrétní limity, snižování emisí, má celkově stále větší potenciál znatelně změnit obraz ve všech odvětvích s těmito emisemi spojenými - Česká republika se stejně jako některé další země v Kjótu zavázala, že do roku 2012 sníží emise o 8 % pod úroveň roku 1990 (cca 110 milionů tun emisí); tento závazek je jedním z faktorů určujícíh vývoj na budoucím evropském trhu s kredity. Připomeňme, že v rámci plánu snižování emisí stanoví všechny členské země EU maximální limit emisí, které může národní průmysl v určitém období vypustit do ovzduší, a v tomto limitu vydají povolenky - emisní kredity či certifikáty, podnikům, na něž se regulace emisí podle plánu vztahuje. Ty v letech 2005 až 2007 musejí pokrýt svou produkci, doprovázenou emisí CO2, emisními povolenkami - tj. v případě jejich deficitu je nakoupit na trhu. Právě ten by měl zajistit, že snižování emisí půjde tou nejefektivnější cestou - přebytek kreditů budou mít ty společnosti/země, kde je mezní náklad snížení emisí nejmenší.

Jak bylo naznačeno v úvodu, budování trhu je do značné míry země neprobádaná (jisté reference existují z USA). Nebudeme se ale nyní věnovat fungováním tohoto trhu jako takového, ale připomeneme, jak co nejjednodušeji uchopit tento problém z hlediska jednotlivých společností. Tomu by měl dopomoci následující graf:


Zdroj: Patria Finance

Jeho vysvětlení je následující:

A - vztah mezi reálnou produkcí dané společnosti (elektřina v TWh, ocel v tunách, rafinérské/petrochemické produkty v tunách...) a produkcí emisí, sklon přímky je dán stupněm efektivnosti produkce ve smyslu produkce emisí. Je to právě sklon této přímky, o který se v celém procesu zavedení obnchodů s certifikáty jedná. V delším období by právě tlakem přes trh mělo docházet k vyšší "ekologické efektivnosti" produkce tak, aby jednotliví producenti nemuseli nakupovat/mohli prodávat povolenky.

B - vztah mezi množstvím emisí a jejich hodnotou danou tímto množstvím a cenou utvořenou na trhu s emisními certifikáty, sklon přímky je dán cenou certifikátů (tj. rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou na celém trhu s certifikáty).

C - vztah mezi reálnou produkcí dané společnosti a jejímy výnosy, sklon přímky je dán cenou její produkce.

D - vztah mezi výnosy dané společnosti a jejími operačními zisky, respektive CF, rostoucí operační efektivnost a následně marže mění sklon přímky (pro jednoduchost je zde opomenut vztah mezi prodejní cenou - sklon přímky v grafu C a maržemi - sklon přímky v grafu D)

V pravé části osy x se pak setkává vztah mezi hodnotou přebytku/deficitu emisních certifikátů u dané společnosti při daném objemu produkce a hodnotou produkce ve smyslu operačních zisků. Červeně je v grafu znázorněn limit produkce daný množstvím udělených certifikátů, následně jeho hodnota ve smyslu operačního zisku (spodní část grafu) a jeho hodnota na trhu certifikátů (horní část grafu). Tato není ničím jiným než nákladem příležitosti. V grafu je vyznačena situace, kdy pro společnost díky (i) jednotkové ceně certifikátů, (ii) ceně její produkce a (iii) jejím operačním maržím je výhodnější produkovat (spotřebovat své certifikáty).

Z grafu D by také mělo být jasné, že v bodě spotřebování svých certifikátů se přímka operační efektivnosti zlomí tak, jak do operačních nákladů vstoupí i nutnost zakoupit certifikáty pro pokrytí jejich deficitu. Zlom (jeho úhel je v grafu dán poměrem červeného a oranžového průsečíku osy x) může vést tuto křivku i "nazpět" - to v případě, že cena certifikátů znamená realizaci ztráty na další produkovanou jednotku (existuje samozřejmě vazba mezi vzájemnou výhodností produkce/prodej certifikátů a produkce/nákup certifikátů po překročení uděleného limitu). Do systému obchodování s kredity byly zařazeny elektrárny, rafinerie, koksárny, strojírenské a papírenské závody, cementárny, sklárny, vápenky, výrobny keramiky a některé potravinářské závody.

Jiří Soustružník
j.soustruznik@seznam.cz


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data