komentář doplněn
Průměrná mzda v české ekonomice v 1. čtvrtletí činila 14 204 Kč. Tato úroveň představuje sedmiprocentní meziroční nárůst. Vzhledem k průměrné inflaci v uvedeném období ve výši 3,7%, činí reálné zvýšení průměrné mzdy 3,2%. V podnikatelském sektoru se průměrná mzda zvýšila na 14 749 Kč, tj. o 7,2% (reálně o 3,4%). V nepodnikatelské sféře činí průměrná mzda 12 047 Kč, což představuje přírůstek o 6,5% (reálně o 2,7%).
I nadále pokračovalo prohlubování mzdové diferenciace. Jinými slovy, v odvětvích, kde jsou nadprůměrné mzdy, bylo zvýšení mezd nadprůměrné, a naopak. Příkladem je finanční sektor. V peněžnictví a pojišťovnictví dosáhla průměrná mzda hodnoty 31 166 Kč a meziročně se zvýšila o 15,6%. Na druhém pólu leží zemědělství s průměrnou mzdou 10 479 Kč při růstu o 7,4%. Dalšími odvětvími, kde jsou mzdy a jejich přírůstky podprůměrné jsou: oděvní průmysl, kožešnický průmysl a výroba obuvi. Relativně nízkého zvýšení mezd se dočkali také zaměstnanci ve školství. Zde sice došlo ke zvýšení mzdových tarifů, to však bylo posunuto až na březen a bylo částečně kompenzováno poklesem netarifních složek mzdy.
Z makroekonomického pohledu, ač má tento pohled řadu úskalí, lze říci, že růst mezd odpovídá reálným možnostem české ekonomiky. Při poklesu počtu zaměstnanců o 1,1%, lze očekávat podobný trend také ve vývoji celkové pracovní síly v české ekonomice. To by znamenalo, že produktivita práce rostla rychleji než hrubý domácí produkt. Při prognóze růstu HDP v 1. čtvrtletí o 4,0%, by tedy přírůstek produktivity měl být větší než 4,0% a jednoznačně tak převýšit reálné zvýšení průměrné mzdy, jež dosáhlo 3,2%.
Aktuální mzdový vývoj tedy nepředstavuje rizika roztočení mzdově-inflační spirály. Svou roli sehrála úspěšné jednání mezi Českou národní bankou a odborovými svazy. Komunikace mezi těmito subjekty, kdy se ČNB pokouší ovlivnit inflační očekávání vstupující do negociací mezi zaměstnavateli a odbory. Bez nadsázky lze říci, že tento "nástroj" měnové politiky je důležitější, než úpravy úrokových sazeb. Vzhledem k platnému cílovému koridoru pro vývoj inflace a očekávanému zvýšení produktivity práce by byl tolerovatelný růst mezd o 9,0-10%. Současný mzdový vývoj lze tedy z pohledu ČNB hodnotit jako příznivý a neměl by ČNB bránit v případnému dalšímu snížení úrokových sazeb, bude-li to potřeba, ale to je již jiné téma ...
David Marek