Komentář doplněn
Nemusíte se bát, nezahájili jsme relaci pro nejmenší, ale říkanka o železe je na místě. Inflace v cenách průmyslových výrobců vyšplhala na 8,1 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 11 let, a příčinou je především nekončící růst cen železa a oceli. V srpnu kovy zdražily o 3,4 % a index cen průmyslových výrobců vzrostl o 0,9 %.
Železo může přesně za polovinu meziměsíčního zvýšení průmyslových produkčních cen, alespoň vezmeme-li vliv odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků. Ve skutečnosti je to ovšem ještě o něco více, neboť kvůli růstu cen druhotných kovových surovin, stouply také ceny v kategorii ostatní zpracovatelský průmysl (+5,6 %). Proč je železo a ocel tak drahé? Rychlý růst cen je souhrou silné zahraniční poptávky a domácí investiční aktivity. Vývoz železa a oceli se za prvních sedm měsíců letošního roku sice zvýšil jen o necelá tři procenta, jenže v tomto oboru jsou hlavním vývozním artiklem zpracované kovy, což je logické pro zemi, která nedisponuje vlastními ložisky železné rudy. Vývoz kovových výrobků se od ledna do července meziročně zvýšil o 36,2 %. Více železa a oceli potřebuje i domácí ekonomika. Stavební boom s sebou přináší zvýšení poptávky po armovacím železe, bednění, lešeňových konstrukcích či dveřních zárubních.
S růstem celosvětové poptávky souvisí i rekordně vysoké ceny ropy, které byly zaznamenány v srpnu. Svou stopu zanechaly v indexu cen průmyslových výrobců zvýšením cen v odvětví výroby koksu a rafinérských produktů o 4,7 %. S drahou ropou souvisí i růst cen v chemickém průmyslu (+1,9 %).
Zatímco ceny v průmyslu stále velmi rychle šplhají vzhůru, v zemědělství se situace již obrátila. Vliv letošní vysoké sklizně začíná být znát. V srpnu index cen zemědělských výrobců klesl o 4,2 %. Klesaly ceny především rostlinné produkce. Pokles cen rostlinných výrobků je sice v srpnu obvyklý, ale snížení o 12,6 % výrazně převyšuje obvyklé sezónní změny cen. Výsledek letošní sklizně a dopad na ceny obilovin, olejnin, brambor a zeleniny jsou námětem k přehodnocení inflačních prognóz.
Pro centrální banku přináší dnešní sada čísel smíšené informace. V zápisech z jednání bankovní rady a zprávách o inflaci zazněly obavy z vysokých cen ropy a zdražování potravin. Drahá ropa se ovšem do cen pohonných hmot promítla jen ve značně omezené míře. V případě potravin byla centrální bankou nejdříve vyslovena domněnka, že patrně došlo ke zpoždění v transmisi od cen zemědělských výrobců do cen potravin, a nyní to již vypadá, že tento segment bude působit spíše dezinflačně. Důležité ovšem je, že spočítáme-li „jádrový“ index průmyslových produkčních cen (tj. vyloučíme potravinářský průmysl, zpracování ropy a výrobu kovů), dostaneme zřetelný obrázek rostoucí inflace. Na konci loňského roku byla tato jádrová inflace ještě záporná, nyní již dosahuje téměř tří procent a rychle roste. V okamžiku uzavření mezery výstupu, ke kterému nás posunul rychlý růst HDP v první polovině letošního roku, by se vliv růstu produkčních cen na ceny spotřebního zboží mohl podstatně zvýšit. Dnešní data nemění výhled dalšího brzkého zvyšování úrokových sazeb.
David Marek, Patria Online