Komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí letošního roku zvýšil o 4,1 %. Tempo růstu za první kvartál bylo navíc přehodnoceno z 3,1 % na 3,5 %. Ačkoli tempo růstu je překvapivě vysoké, struktura výdajových složek odpovídá očekáváním: Těžiště hospodářského růstu se v letošním roce posunulo od spotřeby k investicím a ve druhém kvartálu pomohl i čistý export.
Hrubý domácí produkt je veselé počítání. Kromě půtek, zda jsou ceny vývozu nadhodnoceny, a HDP tedy podhodnocen, či nikoli, se musíme probíjet daleko prozaičtějšími problémy. Po dnešních číslech o HDP budou mnozí jásat o excelentním výkonu českého hospodářství a konci špatných časů. Pohled pod pokličku národních účtů nabízí jiný obrázek. Letošní druhý kvartál měl o dva pracovní dny více než stejné období letošního roku. Tento banální fakt má na svědomí několik desetin procentního bodu tempa růstu HDP. Přehnaný optimismus tlumí také položka národních účtů „bilanční rozdíl“, která vznikla při přepočtu dat podle metodiky ESA 95. Sumy, které se v této části HDP vyskytují, dosahují několika miliard korun. Aby Vám po dosazení meziročních změn jednotlivých výdajových položek vyšlo zvýšení HDP o 4,1 %, musíte do bilančního rozdílu přidat tři miliardy korun (ve stálých cenách roku 2000). A tyto tři miliardy mají na svědomí 0,5 procentního bodu růstu HDP. Jinými slovy akceleraci růstu české ekonomiky neumíme na základě aktuálních dat vysvětlit, i kdybychom se přetrhli. Českému hospodářství se další poměrně slušně, superlativy ovšem nejsou na místě.
Nyní k jednotlivým částem HDP. Spotřeba domácností zpomalila tempo růstu na 3,4 % ze 4,0 % v prvních třech měsících. Zaměstnanci ve státním sektoru nedostali před prázdninami obvyklou polovinu platu navíc, ale jen deset procent. Na celkových spotřebních výdajích to samozřejmě bylo znát. Objem půjček poskytnutých domácnostem sice roste o 30 % ročně, vývoj spotřebních výdajů ovšem ovlivňuje především disponibilní důchod domácností.
Třinácté platy jsou zároveň výdajovou položkou vlády. Díky jejich ořezání klesla spotřeba vlády meziročně o 1,1 %.
Investice stouply o 12,8 % (v 1. čtvrtletí o 9,6 %). Rychlý růst investic naznačovala data o stavební výrobě a dovozu strojů a dopravních prostředků. Příčiny tkví v nízkých úrokových sazbách, obnovení růstu úvěrů poskytnutých firemnímu sektoru, solidním objemu reinvestovaných zisků zahraničních investorů a vyšším vlastním zdrojům firem díky zvýšení zisku v minulém roce.
Čistý export poskytuje snad nejvíce prostoru pro kouzlení s čísly (i když ani změna zásob není k zahození). Letos se po téměř každém zveřejnění čísel o zahraničním obchodu vzedmou ódy na klesající schodek obchodní bilance. Nominální saldo klesá, reálné ovšem nikoli. Negativní příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP se prohloubil na 2,2 procentního bodu z 2,4 p.b. v 1. čtvrtletí. Na rozdíl od prvního kvartálu nyní tempo růstu HDP alespoň nesrážela bilance služeb. Prohlubování vnější nerovnováhy je důsledkem rychlého růstu investic. Naštěstí se z agónie probrala německá ekonomika a do kroku přidaly i další země západní a střední Evropy. Zvýšení vývozu tak alespoň částečně kompenzovalo negativní vliv domácí poptávky na vnější nerovnováhu.
Při počítání čistého exportu opět výrazně zaúřadovaly vývozní ceny. Meziročně se zvýšily o 4,2 %, zatímco ceny dovozu stouply jen o 1,6 %. Kritikům způsobu výpočtu HDP přitekla nová voda na mlýn. Tato diskuse může být ještě dosti zajímavá.
Dnešní data vymanila Českou republiku z pozice notoricky nejpomalejšího hospodářství ve střední Evropě. Štafetu převzalo Maďarsko (slovinská data ještě nejsou známa). Ve srovnání s eurozónou a Německem nyní roste česká ekonomika dvojnásobným tempem. Z původní EU 15 neroste žádné hospodářství rychleji než české (nejblíže je Velká Británie s 3,7 %).
Náš aktuální odhad zvýšení HDP za celý letošní rok činí 3,8 %.
David Marek, Patria Online