ČNB dnes zveřejnila „minutes“ z posledního jednání o měnové politice a odhalila, jak blízko zvýšení úrokových sazeb jsme byli. Do budovy na rohu Příkopů a Senovážné totiž tentokrát přiletěly čtyři hrdličky, ale také tři jestřábi.
V záznamu z jednání bankovní rady stojí za pozornost dvě informace. První z nich je přehodnocení mezery výstupu. ČNB odhaduje mezeru výstupu podle konceptu NAIRU, tj. v podstatě z inflace. No a inflace se v poslední době vyvíjela příznivěji, než ČNB předpokládala. Řešením této situace, které ČNB zvolila, bylo přehodnocení velikosti mezery výstupu. Její odhad je nyní vyšší a okamžik jejího uzavření ČNB posunula z druhé poloviny letošního roku na počátek příštího roku. Výsledkem jsou nižší odhady inflace a chybějící hlas ke zvýšení úrokových sazeb. Před jednáním bankovní rady jsme odhadovali šanci na zvýšení sazeb na 55 %. Po přehodnocení mezery výstupu ve stejném směru, jak to učinila ČNB, klesla tato pravděpodobnost na 48 %. Hlasování dopadlo 3:4.
V této souvislosti je zajímavý článek v Economistu z 24. července letošního roku. V něm je zmíněno několik ekonomů, kteří se domnívají, že centrální banky prozrazují příliš mnoho informací, usnadňují práci ekonomům v komerční sféře a vnucují jim svůj názor. Jedním z citovaných ekonomů je i člen vedení ECB Tommaso Padoa-Schioppa. Jenže problém analýz se jen přesouvá na jinou úroveň. Odhad vývoje úrokových sazeb stále zahrnuje vlastní analýzy ekonomiky, včetně odhadů mezery výstupu a prognóz inflace. Tyto hodnoty by měly být porovnávány s odhady centrální banky a srovnání by mělo indikovat, jak budou přehodnoceny prognózy centrální banky. Dosazení očekávaných změn odhadů klíčových parametrů do předpokládané reakční funkce centrální banky by mělo přinést přehodnocení očekávané trajektorie úrokových sazeb. I když dnes centrální banky více „mluví“, není odhadování vývoje úrokových sazeb o nic jednodušší.
Druhou zajímavou informací je diskuse o chybě v měření inflace. Nejedná se o selhání ČSÚ, ale o jev nazývaný „Boskin bias“, tj. skutečnost, že tradičně užívané cenové indexy nezohledňují kvalitativní změny zboží a služeb. Podle zápisu z jednání bankovní rady byla diskutována možnost, že díky výraznějším strukturálním změnám v české ekonomice může být zkreslení inflace, a tedy i její úroveň, vyšší. Doplníme-li tento faktor do úvah o měnové politice, jsou výsledkem nižší úrokové sazby, než kdybychom ho nevzali v potaz. Stejně jako přehodnocení mezery výstupu i tento faktor hovoří proti zvýšení úrokových sazeb, resp. jeho oddálení. Možná chybějící hlas pro vyšší úroky vycházel z této diskuse.
David Marek, Patria Online