Komentář doplněn
Míra nezaměstnanosti se červenci zvýšila na 10,1 % z červnových 9,9 %, sezónně očištěné míra nezaměstnanosti ovšem již čtvrtý měsíc v řadě klesá. Počet uchazečů o zaměstnání se zvýšil o 14 600 na 532 000 osob, částečně kvůli konci školního roku a zvýšené evidenci čerstvých absolventů.
Červenec je měsícem největšího náporu čerstvých absolventů na zaměstnance úřadů práce a statistiku nezaměstnanosti. Obdobná situace přichází také po prázdninách. Letos v červenci se počet evidovaných absolventů škol zvýšil o 6 313 osob, loni to bylo 4 894 osob. To částečně vysvětluje paradox ztracených studentů z června. Část z nich zřejmě odložila návštěvu úřadu práce až na červenec. Přesto je zřejmý vliv slabších populačních ročníků. Výsledkem je nejen změna demografické struktury celé populace, ale i nezaměstnaných. Před pěti lety tvořili absolventi škol hledající práci zhruba 16 procent z celkového počtu nezaměstnaných, nyní je to poloviční podíl.
Méně příznivá situace je u nezaměstnanosti žen. V posledních letech se podíl žen na celkové nezaměstnanosti pohyboval kolem 50 procent, v červenci vystoupil na 53 procent. Vzhledem k poměrně příznivému vývoji na trhu práce je tato skutečnost překvapivá. Že by diskriminace žen na trhu práce měla nyní vzrůstající tendenci?
K posouzení skutečného stavu a vývoje na trhu práce musíme odhlédnout od sezónních výkyvů, které v některých měsících (mimo jiné i v červenci) bývají značné. Podle našeho odhadu se počet uchazečů o zaměstnání v červenci po sezónním očištění snížil zhruba o 4 000 a sezónně očištěná míra nezaměstnanosti klesla na 10,15 % z 10,25 % v červnu. Příznivý vývoj na trhu práce napovídá, že i na začátku 3. čtvrtletí rostla česká ekonomika svižným tempem. Uzavírání mezery výstupu a pokles cyklické složky zaměstnanosti jsou z jistého úhlu pohledu synonymy. K výraznějšímu poklesu nezaměstnanosti, v řádu procentních bodů, o němž mluví někteří členové nové vlády, by ovšem musela začít klesat také strukturální část nezaměstnanosti. Zmrazení regulovaného nájemného a odklad reformy sociálních dávek patrně nejsou optimální cestou.
Na závěr ještě metodická poznámka. MPSV zveřejnilo také novou definici registrované míry nezaměstnanosti. Hlavní změnou je, že místo celkového počtu osob registrovaných na úřadech práce, jsou bráni v potaz jen dosažitelní uchazeči o zaměstnání. Touto změnou by se měla registrovaná nezaměstnanost přiblížit definici Mezinárodní organizaci práce a údajům získaným z výběrových šetření pracovních sil prováděných ČSÚ. Podle nové definice by červencová míra nezaměstnanosti činila 9,2 %. Nyní tak máme tři míry nezaměstnanosti: „starou“ registrovanou míru (10,1 %), „novou“ registrovanou míru (9,2 %) a obecnou míru nezaměstnanosti získanou z výběrových šetření (8,2 % ve 2. čtvrtletí). Hry se statistkou ovšem nová pracovní místa nevytvoří.
Na konci letošního roku očekáváme míru nezaměstnanosti na úrovni 10,0 %, příští rok pokles na 9,8 %.
David Marek, Patria Online