Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Fiskální reforma v ČR a SR - pohled po roce (opak.)

20.7.2004 10:17
Autor: 

Tři z deseti nových členských zemí na konci června učinily významný krok na cestě k přijetí eura - vstoupily do evropského mechanismu měnových kurzů ERM-2. Litva, Estonsko a Slovinsko tak teoreticky mohou už v roce 2006, respektive 2007, splnit všechny kvalifikační podmínky pro přijetí eura. Naproti tomu ČR, SR, Maďarsko a Polsko se k zafixování svých měn příliš nehrnou. ČR si stanovila termín přijetí eura 2009-2010, Slovensko chce být o rok rychlejší (2008-2009), Maďarsko změnilo svůj dřívější ambiciózní postoj a uvažuje o roku 2010. Pro uvedené země je přijetí eura dalším cílem na cestě k jejich integraci se zeměmi západní Evropy. Ponecháme-li stranou diskuse o tom, zda je rychlé přijetí eura výhodné či nikoliv, a zaměříme-li se pouze na technickou stránku věci, stojí tyto země na cestě k euru zejména před překážkou v podobě schodkových veřejných rozpočtů, a v případě Maďarska dokonce možné atakování šedesátiprocentního poměru veřejného dluhu k HDP. Zjednodušeně se dá říci, že všechny čtyři země mají stejný problém, avšak liší se v tom, jak rychle a jakým způsobem jej chtějí řešit. Je to přesně rok, co jsme se zde naposledy věnovali fiskálním reformám v České republice a na Slovensku. Podívejme se, jak se situace ve fiskální oblasti u těchto zemí za posledních dvanáct měsíců změnila.

Co do inovací vede Slovensko

Asi nejzajímavějším příkladem z námi sledovaných zemí je Slovensko, které ještě v roce 1998 stálo před finanční krizí a o několik let později začalo realizovat radikální reformu veřejných financí a celého veřejného sektoru. Zavedení rovné daně na začátku letošního roku bylo asi tím nejviditelnějším krokem celé reformy. Slovensko sjednotilo daně z příjmů a DPH na stejnou úroveň (19 %) a zcela zrušilo daň dědickou a darovací a od příštího roku opouští i daň z převodu nemovitostí.
Očekávaný pokles výnosů z příjmových daní měly nahradit vyšší příjmy DPH a celkový schodek veřejných rozpočtů se měl v následujících letech začít viditelně snižovat až na -3 % HDP v roce 2006. Při započtení nákladů na penzijní reformu se SR dostane na -3 % HDP až v roce 2007. Už loňský deficit veřejných rozpočtů dopadl poměrně dobře (3,6 %) a zdá se, že letošní schodek nebude tomu loňskému navzdory zásadním fiskálním změnám příliš vzdálený, a oproti původním předpokladům skončí nejspíše s nižším než plánovaným schodkem. Svědčí o tom údaje o plnění státního rozpočtu za první polovinu roku, neboť zatímco plánovaný deficit má dosáhnout -78,5 mld. korun, za první polovinu roku dosáhl jen -12,5 mld., tj. necelých 16 %.
Slovensko vyzkoušelo daňový „experiment“, který, jak se zdá, zatím vychází. Zajímavé na slovenské zkušenosti je to, že i přes zásadní a citelné daňové změny si vláda udržela v dané situaci ještě relativně silnou podporu obyvatel (vládní strany si aktuálně udržely zhruba třetinovou podporu voličů oproti 42,5 %, které získaly v parlamentních volbách). Reforma se na Slovensku nezastavila jen u rozpočtových škrtů a daňových změn. Na řadu přichází reforma důchodového systému, založená na zavedení povinného fondového pilíře, která začne fungovat již od začátku příštího roku. V následujících letech sice bude tato změna produkovat dodatečný transformační deficit, avšak z dlouhodobého pohledu se tak SR vyhne značným schodkům dosavadního průběžného systému. Navíc se stát již na start penzijní reformy částečně připravil, když si ponechal stranou část privatizačního výnosu z prodeje Slovenského plynárenského průmyslu. Dodatečné zdroje si může vláda obstarat doprivatizací státního majetku nebo dluhopisy, o které bude jistě zájem ze strany nových důchodových fondů.
Pokud si SR udrží reformní směr a dokončí započaté reformy téměř všech oblastí veřejného sektoru (zdravotnictví, školství, veřejná správa), má šanci splnit maastrichtská kritéria ještě před termínem, který si sama stanovila, a navíc vytvoří příznivé předpoklady pro svůj dlouhodobě vysoký hospodářský růst. SR se tak s velkou pravděpodobností bude moci pro euro kvalifikovat o zhruba dva roky dříve než Česká republika. Samozřejmě, neočekáváme-li odklon od současného reformního trendu.



ČR preferuje pomalejší a méně radikální změny

Česko je v posledních letech zemí s největšími schodky veřejných rozpočtů, i když celkový vládní dluh zatím zůstává jedním z nejnižších v rámci EU-25. Reforma veřejných financí se dosud zaměřila spíše na jednotlivé nepříliš radikální či systémové kroky, které měly vést k vyšším příjmům a úsporám vyčísleným ministerstvem financí na zhruba 270 miliard korun. Jedná se o „úsporu“ během následujících tří let oproti pasivnímu scénáři vývoje veřejných rozpočtů (status quo). Cíl české fiskální reformy je jednoznačně méně ambiciózní než v případě Slovenska, neboť jejím záměrem je snížení schodků veřejných rozpočtů na -4 % HDP v roce 2006 a poté na max. -3,5 % v roce 2007. Otázkou je, zda se pak v roce 2008 podaří snížit schodek veřejných financí pod požadovanou úroveň 3 % HDP, aby ČR mohla začít plnit příslušné maastrichtské kritérium.

Na výdajové straně vláda dosud prosadila zejména omezení podpory stavebního spoření, jehož efekty se projeví až v delším horizontu. Na příjmové straně se zvýšily spotřební daně a poplatky, změnila se DPH s cílem získat dodatečné zdroje a harmonizovat daňovou praxi v ČR s EU. Prozatím se podařilo realizovat opatření, která byla označována jako první etapa reformy veřejných financí. Druhá etapa, která by se měla zaměřovat na boj se šedou ekonomikou (povinné registrační pokladny, majetková přiznání) zatím zůstává stranou, případně čeká na projednání v parlamentu. Dosud realizovaná opatření v rámci veřejných financí lze považovat pouze za začátek reforem, na který by měly navazovat zásadní systémové změny, zejména sociálního systému a především jeho penzijní složky. Je sice pravdou, že určité parametrické změny již proběhly, avšak na celkovém trendu neuspokojivého vývoje penzijního systému se toho příliš nezměnilo. Schodek důchodového účtu sice letos nebude tak vysoký jako loni (MF dokonce se očekává přebytek) avšak za prvních šest měsíců t.r. v systému chybí 6,1 mld. korun. Ke zlepšení důchodového účtu mělo posloužit navýšení sazby pojistného na důchody o dva procentní body spojené s poklesem příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. To je ovšem jen dílčí a dočasné řešení, jehož efekt tak či tak během několika let vyprchá. Nic totiž nemění na negativní demografické tendenci, která může časem zcela rozvrátit současný průběžný systém. Proto je reforma penzijního systému stále aktuálnějším tématem, a čím později se začne řešit, tím dražší bude. Je málo pravděpodobné, že hlubší reforma odstartuje po ustavení nové koaliční vlády.

Daňová zátěž dočasně vzroste - Slovensko je ve výhodě

Negativním výsledkem dosud realizovaných reformních kroků v ČR je růst daňového zatížení, které bude pokračovat i v příštím roce. ČR sice nepatří mezi země s nejvyšším zdaněním mezi zeměmi EU, dokonce nedosahuje ani průměrného zdanění, avšak trend růstu složené daňové kvóty (daně + sociální příspěvky jako % HDP) při současném zachovávání vysoké schodkovosti veřejných rozpočtů pozitivní není.
Podíváme-li se pouze na nové členské země, ČR rozhodně nepatří mezi státy s nejnižšími daněmi. Podle výše zdanění je sedmá z deseti (35,4 % HDP v roce 2002), zatímco Slovensko zaujalo 4. místo s daňovou kvótou 33 %. Ze srovnání daňového zatížení, které na začátku července publikoval Eurostat, vyplývá ještě jedna zajímavá skutečnost. Česko i Slovensko ve větší míře než ostatní země spoléhají na sociální pojištění, zatímco přímé i nepřímé daně zaujímají na celkových daních menší podíl. Nižší zastoupení přímých daní je přitom společným rysem téměř všech nových členských zemí. a Z tohoto důvodu jsou tyto země kritizovány ze strany starších členů EU obávajících se stěhování podniků do nových členských zemí a ztráty pracovních míst.



Daňové zatížení v zemích EU

Stejně jako ČR, rovněž SR počítá se zvýšením daňové kvóty, avšak ta zůstane i nadále ve srovnání s ČR nízká (31,3 % HDP). V ČR by se měla daňová zátěž letos zvýšit na 36,5 % a v dalších letech by měla - podle Konvergenčního programu předloženého Evropské komisi - pomalu klesat. Do roku 2007 by se daňové zatížení mělo v ČR snížit na 35,8 %, na Slovensku dokonce na 30,6 %. Slovensko má tedy v plánu snižovat daňové zatížení a přitom rychle zlepšovat celkové hospodaření veřejného sektoru. K dosažení tohoto cíle bude přispívat i vysoký růst ekonomiky doprovázený mírným poklesem nezaměstnanosti. Je imponující, co se Slovensku podařilo ve fiskální oblasti v posledních letech dokázat. Země, která v roce 1998 stála před finanční krizí, nyní poměrně rychle směřuje ke splnění maastrichtských kritérií a k přijetí eura. Naproti tomu ČR, která fiskální krizi de facto nezažila, a tudíž jí chybí patřičná negativní zkušenost, dál pokračuje v trendu vysokých rozpočtových schodků a stále většího zadlužení.

(ČSOB, Investiční výzkum)

Výše uvedené odstavce jsou samostatným analytickým tématem širšího měsíčního makroekonomického přehledu, který ke stažení zdarma naleznete ZDE.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
2:30Čína - CPI, y/y
9:00CZ - CPI, y/y
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university