Legislativa týkající se kapitálového trhu prošla v prvním pololetí letošního roku v souvislosti se vstupem do EU početnými změnami. V důsledku nejasného výkladu některých ustanovení nově přijatých právních předpisů v této oblasti se v procesu uplatňování těchto změn v praxi začínají účastníci kapitálového trhu potýkat s problémy. Jedním z takových výkladových problémů, jenž se svým stanoviskem snažila vyřešit Komise pro cenné papíry („Komise“), je problematika změny rozsahu povolení obchodníka s cennými papíry („obchodník“) ve spojení s úpravou změny předmětu podnikání v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu („zákon“).
Komise je v souladu se zněním zákona, mimo jiné, oprávněna na žádost obchodníka změnit povolení k činnosti obchodníka („povolení“), a to vydáním nového rozhodnutí, ve kterém zruší dosavadní povolení a zároveň uvede nový rozsah povolených činností obchodníka. Zákon tedy výslovně stanovuje možnost Komise měnit na žádost poskytovatele služeb na kapitálovém trhu povolení obchodníka, a to rozšířením nebo zúžením jeho rozsahu. Na druhé straně však zákon v případě změny předmětu podnikání stanoví obchodníkovi zákaz nadále poskytovat investiční služby (s výjimkou zákonem vymezených služeb směřujících k zajištění ochrany zákazníka), čímž změnu předmětu podnikání spojuje se zánikem povolení k činnosti obchodníka. Komise se v této souvislosti snažila zaujmout stanovisko k výkladovým nejasnostem ohledně důsledků takové změny předmětu podnikání, kdy obchodník zůstává nadále obchodníkem a úprava jeho předmětu podnikání v návaznosti na nově vydané povolení pouze mění rozsah investičních služeb, k nimž je oprávněn, popř. rozsah investičních nástrojů, ke kterým je oprávněn investiční služby vykonávat.
Komise dospěla k závěru, že zákaz výkonu činnosti obchodníka v souvislosti se změnou předmětu podnikání je potřeba vykládat v návaznosti na ustanovení zákona, dle kterého předmětem podnikání obchodníka mohou být pouze činnosti uvedené v povolení. Logickým výkladem lze tedy dovodit, že pouze změní-li obchodník svůj předmět podnikání tak, že si stanoví jako předmět podnikání činnost, kterou nemá uvedenou v povolení, je tato situace neslučitelná s dalším trváním jeho povolení.
Vnitřní rozpor jednotlivých ustanovení zákona tedy v tomto případě Komise překlenula logickým a systematickým výkladem, který je založen na smyslu nového zákona, nikoli na čistě formalistickém či doslovném pojetí, které by mohlo vést až k absurdním závěrům. Je ovšem otázkou, kolik podobných „zrádných ustanovení“ ještě číhá zatím nepovšimnuto v záplavě nově přijatých právních norem, z nichž mnohé mohou mít zásadní vliv na činnost domácích podnikatelských subjektů. Ne ve všech oblastech hospodářského života existuje státní orgán nadaný obdobnými pravomocemi a autoritativností výkladu zákona jako je právě Komise pro oblast kapitálového trhu.
Tatiana Mrvová
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Důležité upozornění Weinhold Legal