Evropská komise nedávno schválila záměr Finska postavit novou jadernou elektrárnu. Stavba elektrárny začne příští rok, dokončení se očekává v roce 2009. Výkon elektrárny bude 1,6 GW. Finsko se také jako první země na světě rozhodlo vybudovat hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v konkrétní lokalitě. Komise ve své zprávě připomněla, že nová elektrárna bude výhodnější z ekonomického hlediska, neboť cena výroby energie z jádra bude pravděpodobně nižší než v případě fosilních paliv. Díky nové elektrárně se sníží emise oxidu uhličitého a Finsko tak dostojí svým závazkům vyplývajícím z Kjótského protokolu.
V roce 1980 Švédové v celonárodním referendu odhlasovali, že všechny jaderné reaktory v jejich zemi mají být úplně zlikvidovány do roku 2010. Nyní je ale vysoce pravděpodobné, že tento termín nebude dodržen. Shoda je prozatím v tom, že pro budoucnost se nepočítá s budováním nových reaktorů. Neshody se však týkají pohledu na otázku, jak dlouho mohou ještě stávající jaderné elektrárny sloužit. Vláda má za to, že jedenáct dnešních reaktorů může Švédsku vyrábět elektřinu ještě zhruba čtyřicet let. Energetické společnosti však tvrdí, že takový odhad je velmi opatrný a že jde spíše o šedesát než o čtyřicet let.
Výše uvedené je úzkým výsekem z mnoha nedávných událostí v Evropě týkajících se jaderné energetiky. Toto téma, u nás v poslední době rozvířené zejména návrahem státní energetické politiky, je nevyčerpatelné tak, jak odráží nepřeberné množství subjektivních pohledů na klady a zápory této energetické alternativy. Některé z nich budeme zde prezentovat.
Začneme porovnáním nákladů na produkci elektrické energie v některých elektrárnách - následující graf demonstruje pozici jaderných elektráren co se týče operačních nákladů na jednotku produkované energie ve Spojených státech.
Zdroj: US Utility Data Inst., Resource Data International |
Výrazným faktorem ovlivňujícím pozici jednotlivých typů produkce z hlediska operačních nákladů je lokální dostupnost paliv, zejména uhlí, či zemního plynu. Oblasti s jejich dostatkem tak mají vyšší preference vůči stavbě elektráren je spalujících, než oblasti s jejich nedostatkem, kde jaderná energie získává více na přitažlivosti z čistě operačního hlediska.
Trend poklesu nákladů u nukleárních a uhelných elektráren je z grafu jasně patrný a jde z velké části na vrub rostoucí efektivitě elektráren. Ta je průvodním jevem i u dalších dvou typů - plyn a ropa, fluktuace jejich cen ale výrazně více ovlivňuje vývoj jednotkových nákladů ve srovnání s prvními dvěma (a zvyšuje tak riziko s nimi spojené).
Operační náklady jsou ale pouze částí celkových nákladů na produkci, druhou významnou částí jsou náklady investiční. Celkově jsou pak náklady, ve vyjádření v současné hodnotě, při posuzování nákladové efektivnosti stavěny proti současné hodnotě očekávaných výnosů z jednotlivých elektráren. Podle studií OECD náklady investiční dosahují 55 % celkových nákladů u nukleárních elektráren, 45 % u uhelných elektráren a pouze 16 % u elektráren používajících jako palivo plyn.
Výše uvedená čísla tak podle odhadů implikují celkový náklad kolem 3,7 c/kWh u nukleárních elektráren, 3,3 c/kWh u elektráren uhelných a 5,8 c/kWh u elektráren na zemní plyn (pro USA). Tato čísla lze samozřejmě vnímat pouze jako indikativní, významně závislá na konkrétním místě a čase. Jejich hlavní význam neleží ani tak v absolutní hodnotě, jako v relativním porovnání jednotlivých technologií co se týče nákladu na produkci a v proporci mezi operačními a investičními náklady na tuto produkci.
Pro demonstraci velkých rozdílů mezi odhady jednotlivých nákladů prezentujeme následující graf, který ukazuje odhady nákladů na výrobu (c/kWh) v některých zemích světa:
Zdroj: US Utility Data Inst., Resource Data International, Patria Finance
|
Rozdílné náklady v jednotlivých zemích jsou odrazem zejména používaných technologií v rámci jednotlivých skupin elektráren (kapitálová náročnost, využití kapacit a velikost elektráren, proporce fixních a variabilních nákladů, životnost elektráren), náklady na palivo (včetně dopravy) a ostatní náklady (práce, údržba zařízení atd.), případně regulace (bezpečnostní a ekologické standardy apod.).
Tématu jaderné energetiky se budeme věnovat i nadále.
Jiří Soustružník