Evropské země a evropští retailoví investoři měli dlouho pověst velmi konzervativních resp. neinovativních hráčů, kteří co do míry finanční evoluce hodně ztrácí za Spojenými státy. To se nyní možná mění v jednom z nejméně očekávaných segmentů finančního trhu - v sektoru hedge-fondů. Důvod? Evropské regulační orgány nyní dovolují nabízet riskantnější byť potenciálně výnosnější investice do hedge-fondů také zájemcům s podstatně menším vstupním kapitálem, než ve Spojených státech nebo Velké Británii.
Například ve Spojených státech musí mít investor do hedge-fondu minimální osobní jmění na hladině 1 milionu dolarů nebo ve dvou letech předcházejících jeho investici vydělat alespoň 200 tisíc dolarů každý rok. Teprve potom může uvažovat o přímé investici do hedge-fondu nebo do fondu hedge-fondů. Naopak země jako Francie, Irsko, Švýcarsko, Nizozemí nebo Lucembursko nabízí podobné investice zájemcům s majetkem, který je zlomkem výše uvedených hodnot, Německo šlo ještě dále a nabízí hedge-fondy skoro každému.
Na začátku letošního roku německý regulátor postoupil z celé Evropy nejdále a povolil lokálním bankám nabízet retailovým investorům přístup do segmentu hedge-fondů s kapitálem, který na té nejnižší úrovni nepřesahuje 50 euro. Před dvěma týdny divize Deutsche Bank AG, jež má na starosti správu a distribuci fondů, uvedla na trh svůj první hedge-fond určený pro nejširší veřejnost. Dá se s velkou mírou pravděpodobnosti očekávat, že konkurence jako Dresdner Asset Management, Pioneer Investments nebo ABN Amro Holding NV nebude dlouho čekat a nabídne trhu něco podobného. Němečtí investoři také mohou vstupovat do jednotlivých hedge-fondů bez omezení minimální výše vstupního kapitálu - tyto investice však nemohou být aktivně nabízeny a investor se k nim může dostat pouze formou neveřejné nabídky.
Americká SEC jde proti tomu zcela opačnou cestou a začala nyní uvažovat o možnosti regulovat sektor hedge-fondů jako celek - to by s sebou jistě přineslo i ztížení přístupu jednotlivým investorům k fondům. Britská FSA (Financial Services Authority) zase došla k názoru, že mezi britskou retailovou veřejností není o tento druh investic velký zájem a proto není třeba jakkoliv snižovat restrikce na vstupu. V obou zemích jsou hedge-fondy doménou především bohatších jednotlivců a institucionálních investorů.
Pokud by však trend, nastoupený v tomto ohledu evropskými trhy, měl znamenat výrazně vyšší zájem o hedge-fondy mezi širokou investorskou veřejností, samy banky jistě vyvinou dost velký tlak na regulátory a budou se snažit prosadit změnu. Podle odhadů německé Asociace alternativních investic by jenom letos mělo do retailových hedge-fondů přitéci 8-10 miliard euro. Velká část by měla směřovat právě ze strany drobných investorů, kteří v loňském roce nakoupili semialternativní instrumenty v objemu 7 miliard euro. Podle těch samých odhadů by ke konci roku 2006 měl objem prostředků v Německu investovaných do hedge fondů (jak ze strany retailu tak ze strany institucionálních investorů) dosáhnout 60 miliard euro. A to není suma, kterou se vyplatí ignorovat.
Petr Žabža, Patria Direct
(Zdroj: Bloomberg LP, The Wall Streeet Journal, Dow Jones)