Na začátku tohoto týdne si český stát poprvé půjčil peníze v zahraničí formou emise dluhopisů denominovaných v jiné měně než korunách. „Road show“ ministra financí a lidí z jeho resortu po evropských finančních centrech byla natolik úspěšná, že místo původně zamýšlené jedné miliardy eur, dosáhl objem emise 1,5 miliardy eur. Jedna z prvních otázek, jež se nabízí, je samozřejmě, zda byl tento krok výhodný či nikoli. Ozvaly se hlasy, že nikoli, náměstek ministra financí Eduard Janota ale tvrdí, že se ušetřilo 1,5 miliardy korun v porovnání s financováním na domácím trhu.
 |
Proč si půjčit eura místo korun je v současnosti zřejmé. Stačí se podívat na výnosové křivky. Rozdíl mezi výnosy desetiletých dluhopisů v korunách a eurech se v posledních dnech pohybuje mezi 40 až 50 bazickými body. Výnos prvního českého eurobondu byl stanoven na 4,654 %. Podle informací, které se nám podařilo zjistit, by měla emise eurobondu v porovnání s emisí korunového dluhopisu se stejnou splatností ušetřit 1,68 mld. Kč. Tomu odpovídá spread 35 bazických bodů. Jinými slovy korunová emise by musela mít výnos 5,005 %, aby ministerstvo financí na úrocích vyplatilo o 1,68 mld. Kč více. Zároveň bylo uvedeno, že celá emise byla zajištěna proti kurzovému riziku. Cena zajištění je údajně nižší než šest bazických bodů. Konkrétně by úspora z emise eurobondu zajištěné proti pohybu kurzu měla činit 1,49 mld. Kč. Implicitně lze z těchto informací dopočítat, že kurzový hedging stál čtyři bazické body.
 |
V pondělí 14. června, kdy byly první české eurobondy emitovány, ovšem výnos 10letého korunového benchmarku činil 5,029 %. Rozdíl oproti výnosu eurobondu tedy činil 37,5 bazického bodu a nezajištěná emise by přinesla v průběhu příštích deseti let úsporu 1,797 mld. Kč. Na první pohled je zřejmé, že tentokrát kritické hlasy střílely vedle. Vydáním dluhopisů český stát ušetří. Při ceně kurzového hedgingu ve výši 6 bazických bodů by úspora dosáhla 1,505 mld. Kč, použijeme-li námi implicitně spočítanou cenu zajištění z informací uvedených ministerstvem financí, je úspora 1,606 mld. Kč.
Nezajistit emisi eurobondů proti pohybům devizového kurzu by byla hazardní spekulace, do které by se správce veřejného dluhu neměl pouštět. V pondělí činil fixing ČNB 31,45 CZK/EUR. Pokud by například v době splatnosti euro stálo 33 korun (nebo této hodnoty bude dosahovat kurz, při němž byla koruna zafixována vůči euru při přijetí eura), byla by celá akce s eurobondy prodělečná a ztráta by dosáhla půl miliardy korun. Nulového zisku nezajištěné emise, tj. rovnosti úrokového zisku a kurzové ztráty, by bylo dosaženo při kurzu 32,65 CZK/EUR.
Kurzový hedging přijde celkem na 190 mil. Kč. To znamená, že ze zajištění bude ministerstvo financí profitovat při oslabení koruny pod 31,58 CZK/EUR. Bude-li koruna silnější, byla by samozřejmě výhodnější nezajištěná emise. Například pokud by v době splatnosti bylo euro za 30 korun, dosáhl by kurzový zisk 2,2 mld. Kč a dohromady s úrokovou úsporou by zisk činil 3,9 mld. Kč. Jenže ministerstvo financí si neplatíme za hraní rulety a kurzové spekulace. Stačí, že ve spolupráci s ostatními resorty vyrábí stomiliardové roční schodky, ale to se netýká řízení státního dluhu.
Z pohledu celkové výše státního a veřejného dluhu je 1,5 či 1,6 mld. Kč kapkou v moři. Pro představu si za tyto peníze můžeme pořídit rok provozu Českého statistického úřadu nebo alespoň tři měsíce platit zaměstnance ministerstva financí.
David Marek, Patria Online