Letos se na obou stranách Atlantického oceánu rozhořela vášnivá debata o tom, jestli investiční strategie nazývaná "short-selling" představuje pro trhy akcií riziko nebo ne, někteří bojovníci zaujímají poměrně agresivní postoj a bojují za jeho zákaz. Dovolím si oponovat s názorem, že "short-selling" je nejenom výsostně racionální a blahodárná aktivita, ale domnívám se dokonce, že její širší použití by pravděpodobně dokázalo zabránit problémům způsobeným na konci devadesátých let.
* Short-selling je stejně platná investiční strategie jako nákup "long" pozice.
Je chybné se domnívat, že krátká pozice v akcii nebo komoditě je nezbytně nemorální. Pokud investor dojde k názoru, že dané aktivum je ve vztahu k jeho "fair value" podhodnocené, půjde, nakoupí a počká, až se cena dostane k této "fair value", aby jej zase prodal. Pokud se však jiný investor domnívá, že aktivum je nadhodnocené, má nyní dvě možnosti - zaujmout krátkou pozici nebo se daného aktiva nedotýkat a počkat, až jeho cena spadne. Problémem zůstává, že "short-selling" je mezi investorskou veřejností (minimálně ve Spojených státech) vnímán jako hluboce nemorální akt. Hedge fondy a jednotlivci, kteří se nijak netají svou strategií krátkých prodejů, byli jsou a budou středem mnoha soudních sporů, nemluvě o negativní reputaci ve finančním tisku. Přitom nejde o nic jiného, než o vyjádření názoru na cenu předmětného aktiva - short-selling je jenom technickým provedením zvolené investiční strategie.
* Short-selling není programově podporován ze strany regulátorů, resp. organizátorů trhu
Klasickým příkladem tohoto tvrzení jsou Spojené státy, které nyní alibisticky užívají tzv. uptick rule pro omezení krátkých prodejů. Toto pravidlo v podstatě znamená, že investor nesmí vstoupit do krátké pozice, pokud předchozí cena daného cenného papíru byla vyšší než cena stávající - jinými slovy, prodávat "nakrátko" lze pouze v okamžiku, kdy cena roste. Proč? Proč neexistuje stejné pravidlo pro "dlouhé pozice" ?? - nakupujte, jenom když cena klesá? V Malajsii šli ještě dále - zde jsou krátké prodeje trestány pokutou USD263,000 a vězením až 10 let. Logika věci velí, že krátké prodeje v okamžiku propadu trhu tento propad akcelerují. Prima, cena akcie ale obvykle nepadá "jenom tak" takže se nabízí otázka, jestli je daný propad primárně dílem krátkých prodejů nebo dílem panických investorů, kteří "si neudělali svůj domácí úkol". Ostatně, správný "short-seller" nečeká, až se negativní informace o akcii objeví, ale anticipuje ji - paniku okolo jejího zveřejnění pak obvykle využívá k ZAVŘENÍ krátké pozice a ne k jejímu otevření.
* Širší dostupnost short-selling strategií by pravděpodobně zabránila akciové bublině konce 90. letech.
Relativně odvážné tvrzení. Faktem zůstává, že konec 90. let do určité míry popřel teorii efektivních trhů. Ta říká, že cena určitého aktiva plně a věrně odráží všechny známé skutečnosti a krátkodobé divergence jsou velmi rychle korigovány. S dávkou nadsázky je možno tvrdit, že roky 1998-2000 jsou v jistém smyslu takovou divergencí a právě ABSENCE levné a jednoduché možnosti prodat akcie "nakrátko" vedla k propadu následujících 3 let. Pokud by investoři měli možnost korigovat nereálná očekávání a nesplnitelné sliby managementů firem formou krátkých prodejů, trhy by velmi rychle tyto excesy odhalily a nikdy by nedošlo k "dofouknutí" akciové bubliny.
Primární motivací "short-sellerů" je samozřejmě finanční zisk - není jím však nezbytně snaha o zničení vybrané společnosti tak, jak se někdy "napadené" firmy snaží tvrdit. Jejich strategie bude účinná jedině tehdy, když trh nereflektuje správně všechny známé skutečnosti nebo je neinterpretuje správně. Přehnaný optimismus a nereálná očekávání jsou živou vodou pro takové situace a je jenom správné, aby investoři měli možnost takové "vykloubení" cen korigovat. Short-selling JE morální a měl by být podporován !!!!!!
Petr Žabža, Patria Direct