Jak vyplývá z čísel za první čtvrtletí tohoto roku, Evropě to poslední dobou hospodářsky příliš neroste. Zatímco například hrubý domácí produkt USA za toto období přidal 4,9 %, oživující Japonsko zvýšilo HDP o 5,6 % a Čína dokonce 9,7 %, země EU zůstávají při zemi s růstem za minulé čtvrtletí ve výši 1,6 %. Navíc je tento průměr vychýlen nahoru novými zeměmi - pokud vezmeme „starou“ EU s patnácti členy, průměrný růst byl pouze 0,6 %. Není proto divu, že roste tlak na politiky a ti hledají, kam odvrátit pozornost.
V poslední době si našli (znovu) Evropskou centrální banku. Ta drží sazby nízko, na 2 %, avšak představitelé některých zemí EU by rádi viděli ještě o něco měkčí podmínky. Podle francouzského ministra financí Sarkozyho se ECB příliš koncentruje na udržení inflace pod dvouprocentním cílem a zanedbává hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Sarkozy také znovu vyzýval k posílení hlasu ministrů financí eurozóny.
Italský premiér Berlusconi šel již dříve ještě dál, když navrhl vytvoření nějakého politického výboru pro ECB. Ten by měl vést proces jejího rozhodování v případě, kdy by banka chtěla provést opatření, které by se politikům nelíbilo.
Sazkozy s Berlusconim nebyli první ani poslední, kdo útočí na centrální banky a jejich nezávislost. Zároveň podobně jako ti před nimi ale dokazují, že chyba bude asi někde jinde.
Tomáš Vlk, Patria Online