Zítra zveřejní český statistický úřad údaje o hrubém domácím produktu za 1. čtvrtletí letošního roku. Ač je to jeden z nejvíce diskutabilních údajů, patří rozhodně k nejsledovanějším. V loňském roce se tento ukazatel reálně zvýšil o 2,9 %. V posledním čtvrtletí vzrostl o 0,7 % v porovnání s předchozím kvartálem, meziročně byl vyšší o 3,1 %.
Odhady pro meziroční růst HDP v prvním letošním kvartálu se pohybují od 2,8 % do 4,0 %. Nejvíce pesimistická prognóza pochází z naší dílny. Podle našeho odhadu se HDP zvýšil o 1,0 % ve srovnání s předchozím kvartálem (po sezónním očištění) a o 2,8 % meziročně. Z pohledu užití HDP by měla k růstu nejvíce přispět hrubá tvorba fixního kapitálu. Podstatně se pravděpodobně ztenčil příspěvek spotřeby domácností. Negativní vliv deficitní výkonové bilance se dokonce prohloubil, a to kvůli vyššímu reálnému schodku obchodní bilance i klesajícímu přebytku bilance služeb. Největší nejistotu do odhadu HDP vnáší jako vždy změna zásob. Z pohledu tvorby HDP jistě nezůstane bez odezvy mimořádně příznivý vývoj ve stavebnictví a zrychlení růstu průmyslové výroby. Celkové statistiky ovšem ovlivní také méně příznivý vývoj v obchodu a službách osobního charakteru.
 |
Tempo hospodářského růstu kolem tří procent bude patrně nejnižším v regionu a možná i nejnižším mezi novými členy EU ve střední a východní Evropě. Prozatím zveřejnily data za 1. čtvrtletí pouze Maďarsko, Litva a Estonsko, nicméně v případě Slovenska a Polska se očekává zhruba čtyř- až pětiprocentní růst HDP. Nicméně i tříprocentní růst českého hospodářství zajišťuje pozvolnou konvergenci k Německu a dalším západoevropským zemím. Ovšem jen díky tomu, že se jim příliš nedaří.
David Marek, Patria Online