Státní energetická koncepce, vstup do Evropské unie, ochrana životního prostředí, státní podpora obnovitelných zdrojů, dožívání některých technologických částí uhelných elektráren, kumulace účastníků trhu do několika velkých skupin, snižování přebytku výrobních kapacit a poruchy v dodávkách na velkých územích USA a různých částech západní Evropy byly managementem ČEZ identifikované hlavní skupiny faktorů, které by měly na odvětví elektroenergetiky v budoucnosti působit. Podívejme se nyní na to, jak společnost prezetnuje hlavní cíle své strategie a plánů ve vztahu k domácí distribuci a výhled hospodaření na tento rok (opět uvedeno ve VZ 2003):
1. Strategie – distribuce
"Převzetím většinových podílů v pěti z osmi v České republice působících regionálních energetických společností v dubnu roku 2003 došlo k posílení Skupiny ČEZ, která pokrývá nejenom oblast výroby elektřiny, ale i její distribuci a prodej konečným zákazníkům. Rozhodující aktivity Skupiny ČEZ jsou jak v oblasti postupně liberalizovaných, neregulovaných podnikatelských příležitostí (výroba, obchod), tak v oblasti regulovaných činností (distribuce). Míra podnikatelských rizik je lépe vyvážena a Skupina ČEZ se tak stala významným subjektem na trhu s elektřinou ve středoevropském regionu.
Rovněž tím vznikl prostor pro využití potenciálu synergických efektů, kterých lze dosáhnout úspěšným zvládnutím integrace. Rozsáhlý integrační a optimalizační projekt předpokládá:
* jednotný přístup k rozvoji členů Skupiny ČEZ,
* orientaci na základní oblasti podnikání v řetězci výroba, distribuce a prodej elektřiny,
* zlepšení využití všech zdrojů, včetně koordinace nákupu výrobků a služeb,
* sdílení služeb poskytovaných zákazníkům Skupiny ČEZ i optimalizaci výkonnosti v jednotlivých činnostech s maximálním využitím standardizace procesů a postupů,
* sjednocení postupů v oblasti marketingu a prodeje elektrické energie,
* sjednocení podpory procesů a činností v oblasti informačních technologií.
Od července do září 2003 probíhala koncepční část projektu. Následně byla zahájena realizační etapa zahrnující padesát dílčích projektů. První, podstatnou část z nich, tvoří projekty, jejichž cílem je rozšíření nejlepší ověřené praxe v jednotlivých činnostech v rámci celé Skupiny ČEZ. Časový plán předpokládá ukončení většiny z nich do konce roku 2004. Druhá skupina dílčích projektů připravuje centrální výkon některých činností pro všechny členy Skupiny ČEZ. Organizační útvary různého typu (od výkonných center až po společné podniky) budou pověřeny výkonem určité činnosti. Cílem je dosáhnout maximálních synergických efektů, ekonomického přínosu pro Skupinu ČEZ i její členy a vytvoření předpokladů pro budoucí efektivní oddělení regulovaných a neregulovaných činností v podnicích Skupiny ČEZ"
1. Výhled na rok 2004
"Rok 2004 bude prvním plným rokem hospodaření nové rozšířené Skupiny ČEZ, ve kterém by se měly poprvé promítnout synergické efekty vyplývající ze zjednodušení a optimalizace procesů. Jedním příkladem je zavedení fiktivního cash-poolingu v říjnu 2003 a přechod na jeho reálnou podobu v průběhu prvního pololetí 2004. Tato opatření vedou k efektivnějšímu využití likvidity uvnitř Skupiny ČEZ, a tím ke snížení nákladů ve všech zapojených společnostech.
Všeobecně je vertikální integrace mezi výrobou a distribucí vnímána odbornou veřejností jako velmi pozitivní. Z důvodu výrazně snížené závislosti na cenové volatilitě silové elektřiny se stává hospodaření těchto subjektů stabilnější a předvídatelnější. Ceny silové elektřiny, které v západní Evropě v průběhu roku 2003 stouply v průměru o více než 25 %, ovlivnily cenovou tvorbu jak domácí, tak zahraniční nabídky produktů ČEZ, a. s. Tuzemská nabídka produktů „Duhové energie“ pro rok 2004 tak zaznamenala po tříletém snižování cen poprvé nárůst. Z důvodu očekávaného vyššího objemu prodeje elektřiny na domácím trhu a nepříznivého souběhu plánovaných odstávek výroben i zařízení přenosové soustavy v některých měsících roku se očekává pokles objemu vývozu o cca 15 % oproti roku 2003. Vyšší jednotkové ceny by měly tento pokles do určité míry vykompenzovat.
Rozpočet ČEZ, a. s., pro rok 2004 počítá s mírně vyššími tržbami a s provozním výsledkem hospodaření na úrovni roku 2003, dále pak s uskutečněním investic do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v objemu 6,4 mld. Kč. Finanční výsledek hospodaření, a tím i výsledek hospodaření za běžnou činnost, může být významně ovlivněn případným prodejem majetkových účastí ve společnostech Pražská energetika, a.s., a ČEPS, a.s.
Lze konstatovat, že i když vysoký objem prodeje roku 2003 nebude snadné zopakovat, vývoj podnikatelského prostředí a energetického trhu vytváří předpoklady k dosažení dobrých hospodářských výsledků v roce 2004.
V roce 2004 ČEZ, a. s., předpokládá další výraznou změnu v objemu a struktuře portfolia majetkových účastí. Na jedné straně lze očekávat uplatnění opčních práv z dohody mezi ČEZ, a. s., a společností E.ON na podíly v Severomoravské energetice, a. s., a v Severočeské energetice, a.s. Na straně druhé se ČEZ, a. s., uchází o tři skupiny distribučních společností, které jsou nabízeny v Bulharsku (dle podmínek výběrového řízení však bude mít možnost získat jen jednu skupinu), a o 66% podíl ve Slovenských elektrárnách, a.s. Předpokládané akvizice jsou z hlediska zajištění financování náročným úkolem z důvodu nejistoty ohledně výše kupní ceny a data její úhrady. Poptávka společnosti na kapitálových trzích je tak v úzké závislosti na průběhu realizace akvizic. V roce 2004 vstoupí ČEZ, a. s., po pětileté přestávce na evropský dluhopisový trh poté, co představenstvo v únoru 2004 schválilo emisi eurobondů do celkového objemu 400 mil. EUR (cca 13 mld. Kč). I v případě úspěšné realizace všech zamýšlených akvizic však zůstane v porovnání s konkurenty v Evropě celková zadluženost akciové společnosti ČEZ na nízké úrovni. Průměrné vážené náklady na externí kapitál se v průběhu roku 2004 v souladu s úrokovým trendem opět sníží nahrazením dříve uzavřených půjček jiným, výrazně levnějším financováním".
Samozřejmě, že výše uvedené nelze považovat ani za vyčerpávající ani za důsledně vyváženou zprávu, určitou informační hodnotu ale toto má (nejen pro akciové investory). V úvahu je také nutno vzít načasování vydání VZ, např. co se týče výsledků za rok 2004, 1Q indikovalo poněkud rozdílný vývoj - to připomíná následující graf:
Zdroj: ČEZ, Patria Finance |
Je zřejmé, že z hlediska výkonů na domácím trhu je jednou z klíčových otázek vývoj v distribuci samotné. Z hlediska vnitřních hodnot jednotlivých společností v této části vertikály lze konstatovat, že v dohledném období se nedá předpokládat výrazný růst ani pokles této části odvětví (relativně k jiným, více turbulentním), proto je zde poměr ROIC/WACC mimo jiné dobrým indikátorem poměru vnitřní hodnoty kaptálu investovaného v distributorech/odvětví a jeho účetní hodnoty. Tomuto poměru, včetně jeho vztahu k Tobinovu Q, jsme se zde již věnovali, připomeňme, že v do značné míry regulovaných odvětvích (tj. v těch, ve kterých je ROIC implicitně, či explicitně vztažen k požadované/dovolené míře návratnosti na regulovaná aktiva) je jeho význam výrazně vyšší než v těch bez monopolních sil. U ČEZem majoritně nevlastněných distributorů dochází, přes y-o-y fluktuace k postupnému zvyšování návratnosti na investovaný kapitál, podobně se tomu tak děje u ČEZem majoritně vlastněných distributorů, jak dokazují dva následující grafy.
Zdroj:Distributoři, Patria Finance |
Jiří Soustružník