Mezi včerejší agónií spojenou s duálním čekáním na a) výsledek zasedání zemí vývážejících ropu OPEC a b) čekáním na dnešní data o nezaměstnanosti ve Spojených státech možná pozornosti trhů trochu unikla jedna informace. Deník The New York Times oznámil, že podle všech měřítek gigantická investiční banka Merrill Lynch zvažuje prodej významné části své investiční společnosti (tj. společnosti spravující podílové fondy skupiny Merrill Lnych). Kupcem resp. potenciálním kupcem je podle informací novin firma Legg Mason. Jak je v takovýchto okamžicích obvyklé, mluvčí obou společností tajemně mlčí a odkazují na interní pravidlo, ve kterém se hovoří o "nekomentování nepotvrzených tržních spekulací". Ve Financial Times se zase v článku Davida Wightona objevil povzdech několika pracovníků investičních bank nad tím, jak dramaticky rostou náklady na compliance a interní audit v této post-Spitzerovské éře (E. Spitzer - nejvyšší newyorský prokurátor s plnou "licence to kill" v podstatě kohokoliv, viz. včerejší
Sloupek). Ve spoustě bank se analytici a investiční bankéři spolu nyní mohou bavit jen v přítomnosti právního zástupce. Je-li tato osoba externím právníkem, musí to stát docela balík.
Nelze se proto divit, že se Merrill Lynch má zájem zbavit části aktivit, které v minulosti pozornosti E. Spitzera neunikly a jejichž penalizace americké státní kase vynesla poměrně slušné peníze. Už jenom zajistit soulad všech aktivit samotné investiční banky s pravidly odsouhlasenými v rámci "Spitzerovy" dohody musí být nejenom finančně, ale především administrativně tak náročné, že dělat něco podobné i v investiční společnosti musí být pro tamější compliance noční můrou. Jistě bude namítnuto, že obě divize jsou v zásadě samostatné, a proto by s tím zase takový problém být neměl. Ano, jedna věc je ale společná - jméno Merrill Lynch. Klientům je jedno, kdo se provinil - prostě se provinil Merrill Lynch.
Dojde k něčemu podobnému i u nás? Podle mého názoru v dohledné době ne, zejména z těchto dvou důvodů:
* Při vší úctě k regulatorním orgánům v ČR je velmi nepravděpodobné, že by disponovaly bystrozrakem a rozhodností E. Spitzera (na jejich obranu je nutno říci, že ani americká SEC si neškrtla a Spitzerovi se mu ji tak podařilo dokonale zesměšnit). Na druhé straně, dokážeme si reálně představit některého z našich státních zástupců v roli E. Spitzera? Asi těžko...
* Kde je prodejce, měl by být i kupec. Vzhledem k tomu, jak "široký" je náš kapitálový trh, dá se jen těžko očekávat zástup potenciálních zájemců o investiční společnosti našich bank. Navíc v situaci, kdy všechny tři hlavní banky jsou v zahraničních rukou, k takovémuto prodeji de facto došlo.
Pěkný víkend.
Petr Žabža, Patria Direct