Klasik by asi odpověděl, že 10. září v deset hodin dopoledne, někdy kolem roku 2010. My toto téma rozebereme trochu více. Čtvrtletní výsledky mobilních operátorů z pohledu našich očekávání jsme zde již komentovali, podívejme se na ně tedy nyní krátce z perspektivy T-Mobilem ČR explicitně vyhlášené soutěže o první místo na trhu. Budoucí vývoj počtu zákazníků modelujme za použití jednoduchých statistických technik, jejichž výsledky jsou shrnuty v následujících grafech - logaritmická, mocninná a, pouze teoreticky, lineární projekce počtu zákazníků obou operátorů dává obrázek o reálnosti onoho "dohnat a předehnat" do konce roku 2006 a asi i dále.
Zdroj: Patria Finance, Operátoři
Reálnost použití lineární funkce je samozřejmě mizivá, u zbylých dvou posuďte sami - problematiku domácího telekomunikačního trhu včetně mobilního segmentu a výsledky operátorů zde poměrně intenzivně diskutujeme, není proto nutné v tomto článku rozebírat faktory, které budou tvarovat budoucí vývoj křivek v grafech.
Budeme se zde ještě věnovat tomu, jaký bude vývoj "T-Mobile ČR : Eurotel" co se týče výnosů a EBITDA, z hlediska strategie jednotlivých společností lze ale i bez dlouhých analýz do určité míry rozporovat vhodnost přílišného vymezování se proti ostatním hráčům na trhu:
1. Ten nejlepší to nemá zapotřebí, ti ostatní pouze upozorní na to, že jsou (alespoň v současné době) za ním; snaha stát se jedničkou je pro hodnotu maximalizující management do značné míry samozřejmá, ale při současném omezení daném právě maximalizací hodnoty (tj. např. zamezení růstu za každou cenu).
2. Samotný koncept hodnocení toho, kdo je No.1, je značně vágní, v množství operačně-finančních výsledků se při relativní vyrovnanosti hráčů na trhu vždy něco najde, v čem je společnost jedničkou. Přijmeme-li ale to, že společnost je primárně investicí akcionářů a věřitelů, je jediným měřítkem úspěšnosti (a tudíž toho, kdo je No.1) zhodnocení jimi vloženého kapitálu (ROIC/WACC).
Jiří Soustružník