Tématem dnešního dne je kromě války v Iráku a rostoucí ceny ropy na našem malém akciovém trhu také chování akcií tabákového koncernu Philip Morris ČR. Po maximech dosahujících skoro 21 000 korun za akcii (zaznamenaných ve druhé polovině měsíce března) se dnes cena dostala na dlouhou dobu nevídaných 15 000 - jinými slovy pokles o cca 30 %. Jak je to u tak kvalitní dividendové akcie možné a jaké jsou pravděpodobné důvody ?
Všechno po řadě. Prvním důvodem, který je citován v souvislosti s růstem ceny z prosincových 14 - 15 000 na oněch zmiňovaných 21 000 bylo tzv. "konvergenční story" - přistoupení k Evropské unii, rozšíření počtu potenciálních investorů do našich titulů, narovnání cen na "evropské" valuace. Fajn - možná to tak bylo. Dovolím si ale tvrdit, že větší část růstu celého trhu byla tažena především přílivem "hot" peněz, které si dokázaly spočítat, že Česká republika nabízí relativně dobrý potenciální (byť) krátkodobý výnos při vcelku dobré stabilitě - jak finanční, tak politické. "Hot money" jsou však ze své definice krátkodobé - až se rozhodnou odejít (pokud již neodchází), trh bude čekat docela zajímavé období.
Druhým důvodem - o poznání atraktivnějším - byla změna zákonné úpravy našich penzijních fondů, která jim s účinností od 1. dubna výrazně rozšířila investiční horizont (mimo jiné o akcie Philip Morris ČR nebo o akcie zahraniční). Netrvalo dlouho a vynořily se úvahy, že od 1. dubna bude akcií Philip Morris ČR na trhu málo, protože do současné doby v zásadě "dluhopisové" penzijní fondy si tuto výsostně dividendu - platící akcii nenechají utéct. Voila, cesta vzhůru byla otevřena…
Má to ale dva háčky. První je nasnadě - žádný portfolio-manažer nebude danou akcii kupovat první den, kdy k tomu dostane povolení. Zejména proto, že je - díky předcházející publicitě - celý trh v daném titulu nakoupený a daný manažer by svými nákupy jenom vytrhl trn z paty obchodníkům a spekulantům v "dlouhých" pozicích.
Druhý důvod je technický, podle mého názoru ale mnohem signifikantnější. Změna zákonné úpravy ve vztahu k investičním limitům je první krok. Druhý krok je změna statutu daného penzijního fondu. Vzhledem k tomu, že v oblasti investičních limitů jsou statuty velké části našich penzijních fondů v zásadě kopií zákona, musely fondy při změně statutu čekat na platnost nového zákona. To se sice stalo k 1. dubnu, pravděpodobná geneze ale byla následující:
* 1. duben 2004 - nová zákonná úprava vstupuje v platnost
* v penzijních fondech se rozbíhá debata o změně statutu … dejme tomu 14 dní až 3 týdny
* konec dubna/začátek května - první penzijní podávají na Ministerstvo financí žádosti o změnu statutu
* vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí má na schválení změny statutu 30 dnů od podání žádosti (navíc po dohodě s Komisií pro cenné papíry) dá se čekat, že první fondy dostanou schválení někdy na konci května
No, a pak možná konečně začnou nakupovat … jenom ne za 21 000, ale třeba za 14 000.
Petr Žabža, Patria Direct