komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců se v dubnu zvýšil o 0,8 % a vypálil rybník úplně všem odhadům. Letos je to již potřetí, co se cenová hladina v tomto segmentu ekonomiky zvýšila o osm desetin procenta. Meziroční inflace tak rychle vystoupala z 0,9 % na konci loňského roku na současných 3,7 %. Podle našich projekcí letos zdolá i pětiprocentní laťku. Důvodem aktuálního vzedmutí produkčních cen nejen v ČR je výrazné zvýšení poptávky po kovech a ropě ve světě.
Renesance americké ekonomiky, hospodářský rozlet Číny, zotavení Japonska a mírné zlepšení situace v západní Evropě je pro komoditní trhy příliš velké sousto. Ceny surovin, jejichž produkce je omezena buď technickými faktory či kartelovými dohodami, prudce rostou. Konkrétně ceny kovů a nerostných paliv. Co se týče kovů, šroubuje cenu nahoru zejména dvouciferné tempo růstu čínského průmyslu a akcelerace růstu amerického průmyslu. Ocel se nyní na londýnské burze kovů prodává za 630 liber za tunu. Loni touto dobou to bylo 400 liber za tunu a před dvěma lety to bylo méně než 300 liber za tunu. O desítky procent za poslední rok vzrostly také ceny barevných kovů (měď, zinek, cín, nikl, hliník). V důsledku tohoto vývoje mění své ceny také výrobci v ČR. Ceny ve výrobě kovů a kovodělných výrobků v dubnu poskočily o 5,6 % po tříprocentním zvýšení v březnu.
Ropa je příběh sám o sobě. Platí pro ni stejné argumenty jako u kovů, navíc musíme ale přičíst skutečnost, že většina dodávek na světový trh pochází z politicky nestabilního Perského zálivu a nedostatečné rafinérské kapacity v USA, které prohlubují eskalaci cen ropných produktů. Severomořský Brent se nyní prodává téměř za 39 dolarů za barel. Dražší byla ropa naposledy před třinácti lety. Loni touto dobou byla ropa o polovinu levnější.
Kovy a ropa přispěly k dubnovému růstu indexu produkčních cen celým jedním procentním bodem. Růst cenové hladiny ovšem zbrzdilo zavedení letních cen elektřiny pro velkoodběratele, které přichází vždy v dubnu. Poněkud nečekaně klesly ceny v potravinářském průmyslu. Do tohoto odvětví je při kalkulaci indexu cen průmyslových výrobců zařazena také výroba tabáku (na rozdíl od oddílu potraviny v indexu spotřebitelských cen). A právě tabák výrobci zlevnily. Patrně v reakci na vyšší sazby spotřební daně. Tento fakt vysvětluje záhadu, proč se plně nepromítly vyšší spotřební daně do maloobchodních cen tabáku.
Když už inflace, tak na všech frontách. Velmi rychle v letošním roce rostou také ceny zemědělských výrobců. V dubnu se zvýšily o dalších 1,9 % a meziroční inflace zde již dosáhla 20,1 %. V dubnu přišlo avizované zdražení prasat a pokračoval růst cen obilovin a zeleniny.
Inflační šok v podobě vysokých cen surovin a potravin nezůstane bez odezvy ve spotřebitelské inflaci. ČNB sice nemusí reagovat na primární dopady těchto nabídkových šoků, jejich přelévání do ostatních cen ve spotřebním koši a obavy z negativního vlivu na inflační očekávání, ovšem zvyšují pravděpodobnost brzkého a svižného zvyšování úrokových sazeb. Na konci letošního roku očekáváme, že meziroční inflace v průmyslových produčních cenách vystoupí na 5,2 %.
David Marek, Patria Online