následuje úplné znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB z 29. dubna
Bankovní radě byla předložena 4. situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji a spolu s ní nová makroekonomická prognóza.
V situační zprávě se akcentuje uvolněnost měnových podmínek, zejména jejich kurzové složky. V návaznosti na uvolněné měnové podmínky v minulosti se zastavilo prohlubování záporné mezery výstupu. Vývoj v prvním čtvrtletí ukazuje, že dosud přetrvávalo nízkoinflační prostředí, které bylo příznačné pro ekonomiky pohybující se pod potenciální možností jejich růstu.
Vzhledem k většímu uvolnění měnových podmínek oproti předcházející makroekonomické prognóze se očekává rychlejší hospodářský růst. Nově dostupná data za rok 2003 ukazují, že příspěvek fiskální politiky k růstu byl nižší než původní předpoklad. Zvýšit by se měl příspěvek zahraničního obchodu, jak to naznačují i některá předběžná data za l. čtvrtletí. Předpokládá se také růst podílu investic, který je umožněn lepší finanční situací firem.
Inflační tlaky spojené s uzavíráním mezery výstupu a jejího postupného přechodu do kladných hodnot začnou výrazněji působit již od konce tohoto roku. Předpokládá se, že adekvátní reakce vývoje cen potravin na růst cen zemědělských výrobců nebyla ještě dovršena. Rovněž lze očekávat pokračující promítání zvýšených cen ropy do navazujících cenových okruhů. Změnou oproti minulé prognóze je i zvýšený odhad sekundárních dopadů změn nepřímých daní.
Uvedené faktory způsobují posun prognózy inflace směrem k úrovni cca 4 % meziročního růstu spotřebitelských cen koncem letošního roku. Ve druhé polovině roku 2005 by se inflace měla pohybovat uprostřed cílového pásma, tj. okolo 3 % meziročního CPI. S novou makroekonomickou prognózou je konzistentní postupný růst úrokových sazeb.
Spolu se základním scénářem prognózy byly součástí situační zprávy dva alternativní scénáře, které ilustrovaly makroekonomický a cenový vývoj v případě závažnějších odchylek od základní prognózy. První alternativní scénář diskutuje různou, tj. větší či menší míru ovlivnění inflačních očekávání navazujících na úpravy nepřímých daní, což ovlivňuje úroveň úrokových sazeb konzistentní s prognózou o cca + 0,5 p.b. Druhý alternativní scénář vychází z předpokladu apreciovanějšího kurzu koruny vůči euru a jeho vyústění je blízké lednové prognóze ČNB.
Po prezentaci situační zprávy se členové bankovní rady soustředili na diskusi o vyznění nové prognózy, která výrazněji posunuje směrem vzhůru očekávaný hospodářský růst a inflaci v r. 2004. Jako důležitou informaci hodnotili členové bankovní rady nové údaje o struktuře růstu HDP v roce 2003. Zjištění o vyšší, než dříve předpokládané váze nefiskálních faktorů, bylo přijímáno jako jeden ze základních argumentů ve prospěch dynamizace budoucího růstu HDP.
Bylo konstatováno, že oživení globální ekonomiky generované vývojem v USA a Číně se dosud málo průkazně promítá do růstu poptávky a inflačních tlaků v evropském prostoru. Nejistota týkající se rychlosti a robustnosti oživení u hlavních partnerů ČR byla označena za hlavní riziko prognózy. V této souvislosti byla připomínána absence relevantních údajů o vývoji v l. čtvrtletí. Zazněl také názor, že vpřed hledící měnová politika je založena na analýze dlouhodobých trendů a ex post reakce na některé dodatečné informace by založila riziko opožděného rozhodování.
I když byla schválena změna zákona o DPH, je přetrvávající nejistotou nejen její bezprostřední sekundární dopad, ale zejména dlouhodobější důsledky, na které působí inflační očekávání a na které měnová politika musí reagovat.
Shoda panovala v názoru, že mírně převažujícím rizikem nové prognózy je možnost nižší inflace, jakož i nižšího růstu ekonomiky. Členové bankovní rady potvrdili, že konzistentní se základním scénářem prognózy je postupný růst úrokových sazeb. Při této příležitosti bylo poukázáno na neudržitelnost záporných reálných úrokových sazeb v dlouhém období, zejména ve fázi hospodářského oživení.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.
Přitomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek