Podle dnes zveřejněných výsledků výběrového šetření pracovních sil se v 1. čtvrtletí míra nezaměstnanosti zvýšila na 8,7 % z 8,1 % na konci loňského roku. Před rokem činila míra nezaměstnanosti dokonce jen 7,6 %. Zároveň se pravděpodobně dále snížila také míra ekonomické aktivity a výsledkem je pokles míry zaměstnanosti na 54 %, což je o jeden procentní bod méně než před rokem. Ekonomicky aktivní je v české ekonomice právě polovina populace. Sečteme-li zaměstnané a nezaměstnané, dostaneme 5 114 osob. Podle střední varianty demografické projekce by letos mělo v ČR žít 10 225 tis. osob.
Na zvýšení nezaměstnanosti se podílí především pokles počtu zaměstnanců, kteří tvoří 82 procent z celkového počtu osob pracujících v českém hospodářství. Ve srovnání s 1. čtvrtletím loňského roku se počet zaměstnanců snížil o 61,5 tis. (1,6 %). Nejvíce se zvýšila nezaměstnanost v průmyslu, kde ubylo 42,4 tis. pracovních míst. Neúprosná demografická situace již dopadá na školství. Méně dětí, méně učitelů. Stavy ve školství klesly o 21,8 tis. osob. V zemědělství se zaměstnanost snížila o 20,2 tis. osob.
Ve stavebnictví přišel o práci zhruba stejný počet zaměstnanců, což je ovšem trochu záhada. Podle údajů ČSÚ ze sektoru stavebnictví se v prvních dvou měsících počet osob pracujících ve stavebnictví meziročně zvýšil o 2,3 %, tj. 3,3 tis. osob. Část rozdílu vysvětluje zvýšení počtu osob samostatně výdělečně činných ve stavebnictví o 7,3 tis. osob. Stále nám ovšem chybí zhruba 16 tis. „mrtvých duší“, které nejsou ve výběrovém šetření pracovních sil, ale objevují se ve výkazech stavebních firem.
Dalším zajímavým údajem je meziroční zvýšení počtu podnikatelů bez zaměstnanců o 17,6 tis. osob (3,1 %). Ve srovnání s koncem loňského roku sice ubylo 2,7 tis. živnostníků, o masovém exodu, o němž se spekulovalo po zavedení minimální daně a minimálního pojistného, se ale určitě mluvit nedá.
V současné době, kdy se růst ekonomiky pohybuje zhruba na úrovni tempa růstu potenciálního produktu, se již nerozšiřuje cyklická složka nezaměstnanosti a vzestup celkové míry nezaměstnanosti tak plně padá na vrub strukturální složky. Svědčí o tom i fakt, že za zvýšením celkové nezaměstnanosti stojí ze dvou třetin nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti. Důvody prohlubování strukturálních problémů na trhu práce jsou pokračující změny v průmyslu, kde „vymírají“ některá odvětví, dochází ke snižování jednotkových mzdových nákladů v ostatních odvětvích a v poslední době se zřetelně snížil příliv přímých zahraničních investic a s ním i tvorba nových pracovních příležitostí. Zároveň existují omezení bránící k absorpci těchto procesů v podobě nízké mobility pracovních sil, jak v rámci regionů, tak odvětví.
Pro celý letošní rok očekáváme pokles zaměstnanosti o 0,8 %.
David Marek, Patria Online