Fanoušky hokeje budou ze všeho nejvíce zajímat výsledky českého týmu. Sport dnes ovšem kromě vášně hráčů a fanoušků představuje také obchod. Vstupenky, televizní přenosová práva, reklama, cestovní ruch, … Pokud by se šampionát v hokeji pořádal ve Spojených státech, patrně by nikdo nediskutoval o dopadech na makroekonomické úrovni. Podnik stejné velikosti v malé zemi ovšem může přinést významné dopady.
Na mistrovství světa v hokeji bude sehráno 56 zápasů ve dvou halách: v pražské Sazka Aréně 33 utkání, v ostravské ČEZ Aréně 23 klání. Kapacita první haly je 17 tisíc diváků, maximální možnosti druhé 9 tisíc diváků. Předpokládejme, že průměrná návštěvnost bude 90 %. Na hokej by tak celkem přišlo téměř 700 tisíc diváků. Dále předpokládejme, že třetina z nich budou zahraniční fanoušci. Většina z nich patrně přijede shlédnout více utkání. Zejména utkání týmu své země. Na mistrovství bude hrát 16 družstev, na jedno družstvo tak v průměru připadá 3,5 utkání. Nechť tedy náš zahraniční fanda v průměru shlédne 3,5 zápasu („kouzlo“ průměru nás neopouští ani při tak pragmatických úvahách). Za výše uvedených předpokladů by tedy do ČR za hokejem přijelo zhruba 65 tisíc zahraničních příznivců hokeje (+ televizní štáby, novináři, fotografové, …). Kolik u nás utratí? Shodou okolností včera agentura Mag Consulting zveřejnila odhad, že v průběhu letošních Velikonoc přijelo do ČR 170 tisíc zahraničních turistů, kteří zde utratili téměř dvě miliardy korun. Protože ve většině evropských zemí byl volným dnem již pátek, můžeme předpokládat, že jejich doba pobytu v ČR byla podobná, jako doba, kterou stráví průměrný zahraniční fanoušek při sledování svého týmu na mistrovství světa. Po násobení a sčítání se dostáváme k číslu 780 miliónů, které by u nás mohli zahraniční příznivci hokeje utratit.
Hlavní přínos sportovních akcí pro ekonomiku ovšem obvykle spočívá v investicích do přípravy sportovišť a nezbytné infrastruktury. Ve své podstatě se jedná tak trochu o stavění hladových zdí (v případě supermoderní a superobrovské haly v Praze to zas není tak nepřesný příměr). Národní účty na smysl takových investic ovšem nehledí. Rekonstrukce ostravské ČEZ Arény přišla na 690 milionů. Náklady na stavbu Sazka Arény se odhadují na osm miliard. Sečteme-li investice a útraty hokejových turistů, dostáváme se k 9,5 miliardám korun, tj. 0,4 % hrubého domácího produktu. Budeme-li uvažovat multiplikační efekty investic a turistického ruchu, příjmy za reklamu, prodej přenosových práv, „reklamu“ České republiky a zde působících firem, mohli bychom se již pohybovat nikoli v řádu desetin, ale celých procent HDP.
A což teprve, kdyby se v ČR pořádaly Olympijské hry, jejichž možnost připomnělo v nedávných dnech Brno nabídkou spolupořadatelství. Poslední letní Olympiáda pořádaná v Sydney údajně pomohla australské ekonomice ke zvýšení výkonu o 1,6 % HDP. Letos se Olympijské hry vrátí do Řecka a tamní ekonomika díky tomu již pátým rokem roste čtyřprocentním tempem. Sportem nejen ke zdraví, ale také k hospodářskému růstu.
David Marek, Patria Online
„Shrábne“ Česká republika zlato nebo zůstane daleko v poli poražených a nová „miliardová“ Sazka Aréna bude burácet nad vítězstvím Kanaďanů? Dokáží superhvězdy z NHL udělat z národního týmu modlu Staroměstského náměstí? Bude finále Česko – Slovensko? Bylo potřeba kvůli mistrovství světa stavět novou halu? Hlasujte v Anketě, Vaše názory prosím sdělujte ve Fóru. Děkujeme.