Vstup kandidátských zemí bude mít na Evropskou unii dramatický dopad, populace vzroste o 77 milionů, počet spotřebitelů se zvýší o 20 procent. Nové země přispějí k celkovému HDP sice jen 5 procenty, dynamika jejich růstu však převyšuje průměr EU a dále poroste díky omezení tarifů, zvýšením investic a dotací EU. Napsala to internetová verze Financial Times.
Pro drobného investora do evropských akcií bude mít ale rozšíření Unie 1. května daleko méně dramatický efekt. Deset kandidátských zemí se ekonomicky rovná velikosti Nizozemí, jejich akciový trh je však ještě menší. Pokud by byla Česká republika a Maďarsko zahrnuty do západoevropských indexů, byla by jejich váha jen 0,2 % a tržní kapitalizace jen 0,1 %.
Portfolio manažeři největších fondů budou i po rozšíření jednat s novými zeměmi jako s „emerging markets“. Například podle Morgan Stanley Capital International není samotný akt vstupu kandidátů důvodem k reklasifikaci trhu, důležitější je likvidita a hloubka trhu. Například Řecko vstoupilo do EHS roku 1981, ale z „emerging“ indexu MSCI vypadlo až roku 2001. I po začlenění Řecka do západních indexů je riziková prémie země na „emerging“ úrovni, řekl FT Gary Clarke z Gartmore European Focus Fund. Jeho fond nemá žádnou pozici v akciích kandidátů a Clarke doporučuje využít růstový potenciál těchto zemí prostřednictvím investice do západoevropských akcií firem produkujících spotřební zboží, finanční nebo telekomunikační služby a zvyšující své franšízové pobočky v regionu východní Evropy. Tento fakt však pro fondy není novinkou, obchod Německa těží z růstu východní Evropy již deset let. Odpovídá tomu i valuace trhů – zatímco vyspělé evropské trhy obchodují na 16násobku letošních zisků, Česká republika a Polsko jsou relativně drahé, tj. na 19, resp. 21násobku.
Manažeři fondů se obávají nelikvidity na „emerging“ trzích, nedostatečné hloubky trhu a měnových rizik. Někteří však nesouhlasí, například Fidelity European Fund (2,4 mld. eur) měl koncem února ve východní Evropě (včetně Ruska) zainvestováno 6 % prostředků. Podobně je na tom evropský růstový fond Artemis (200 mil. GBP).
Obecně lze považovat akcie v kandidátských zemích za levné a rychle rostoucí, dobrým příkladem je maďarská banka OTP s P/E poměrem na 10,5 a očekávaným růstem zisku o 20 % v roce 2004. Fond Artemis ale investuje v regionu výhradně v Maďarsku. Investoři, kteří chtějí mít expozici ve východní Evropě mají zvolit buď velký evropský fond, který deklaroval ochotu na „emerging“ trhy investovat, nebo fond specializovaný na emerging trhy. Specializované fondy ale obvykle neposkytují možnost koncentrovat se na přistupující země, mají velké expozice v Rusku. Například Jupiter Emerging Opportunities Fund má portfolio složené následovně – 48 % Rusko a 16 % Polsko, téměř 50 % východoevropských prostředků fondu Pictet tvoří ruské akcie, 18 % Maďarsko a 5 % Česká republika.
Podle manažerů fondů není třeba spěchat s investicí kvůli 1. květnu. Východoevropské země se postupně dostanou do hlavního investičního proudu, i když do té doby může jejich atraktivita poklesnout, uzavírá Financial Times.
(zdroj: FT 5.4.2004)