Jistě nemá cenu věnovat se rozdílům v sociální či odborové politice. Tyto nejkřiklavější odlišnosti jsou většině lidí známy. Chtěl bych spíše zdůraznit fundamentální vztah k tržní ekonomice a svobodě rozhodování jako takové.
Akcie firmy Aventis, rostoucího lídra francouzského farmaceutického průmyslu, od začátku týdne ztratily 1,5 % své hodnoty po sérii prohlášení členů francouzského kabinetu. Kauze této firmy jsme se nedávno věnovali. Firma se brání nepřátelskému převzetí ze strany podstatně menšího francouzského konkurenta Sanofi-Synthelabo ve výši 45 mld. euro. Otázku, kde firma s celkovou hodnotou aktiv 8,837 mld. euro sehnala peníze na takovou nabídku, ponecháme stranou. Faktem zůstává, že management Aventisu se spojení své firmy se Sanofi braní všemi možnými prostředky a doufá v záchranu ze strany švýcarského konsorcia Novartis. Zde ovšem vstupuje do hry francouzská vláda.
List Financial Times dnes citoval nejmenovaného ministra: „Je nemožné, aby francouzská vláda zaujala neutrální stanovisko“. Tento citát přichází po sérii vyhlášení, že Francie nemůže propást šanci vytvořit „národního šampióna“, že spojení Aventis-Sanofi má „strategický význam“, nebo že „vláda bude na pozoru a hájit národní zájmy“. Trochu odlišným bylo prohlášení ministra průmyslu Patricka Devedjiana, který řekl, že stát „je povinen být neutrální“. Nicméně toto prohlášení bylo okamžitě „usměrněno“ ministrem financí a pravděpodobně nejvlivnějším členem vlády, premiéra nevyjímaje, Nicolasem Sarkozym. Ten prohlásil, že slova Devedjiana byly „více právní (legal) než politické“. Použijme čistou logiku: znamená to, že vláda plánuje podnikat kroky, které budou politické, ale ne legální? Spojením Aventis a Sanofi by nejspíše vznikl francouzský gigant se silnou německou účastí. Zajímavé je tedy také prohlášení premiéra Raffarina, který vyjádřil názor, že „Aventis je obrazem německo-francouzského přátelství a spojení se Sanofi bude v této logice pokračovat“. Takže oficiální postoj francouzské vlády zní: Němečtí investoři jsou lepší než švýcarští.
Nyní ten slibovaný rozdíl. Jistě je všem jasné, že podobný postoj je u americké federální vlády nemyslitelný. Avšak důvod proč je tomu tak, spočívá v tom, že v USA se pořád ještě na stát nahlíží jako na instituci, která je zde pro to, aby vytvářela příznivé podmínky pro ekonomickou činnost obyvatel. Kdyžto ve Francii a v kontinentální Evropě vůbec, je převažující myšlení takové, že hospodářství je zde pro stát, aby ho zásobovalo prostředky a učinilo co nejsilnějším. Postoje tedy naprosto opačné.
Při celkovém pohledu na světové trhy bychom při rozhodování měli přihlédnout i k takovýmto hlediskům, která v konečném důsledku mohou všemožné ekonomické operace významně ovlivnit
Ondřej Stehlík, Patria Direct