Výsledky loňského roku spolu s odhady na letošní i příští
rok potvrzují, že v rámci rozšířené Unie budou existovat dvě
skupiny zemí lišící se nejen hospodářskou úrovní, ale
výrazně rozdílným hospodářským růstem. Nové členské
země mají velkou šanci udržet si více než dvojnásobné
tempo hospodářského růstu (EK odhaduje jejich letošní růst
na 4 %), které jim umožní o něco zrychlit trend přibližování
se úrovni EU.
Například loni umožnil rychlejší ekonomický
růst těmto zemím snížit mezeru mezi jejich ekonomickou
úrovní a úrovní zemí Unie o zhruba dva procentní body.
I když růst HDP zemí vstupujících do EU je v porovnání se
státy Unie dlouhodobě vyšší, rozdíl mezi jejich ekonomickou
úrovní a průměrem Unie zůstává i po patnácti letech
transformace značný.
Podíváme-li se na všech deset
kandidátských zemí, zjistíme, že v první trojce není ani
jedna z námi sledovaných zemí (první je Kypr následovaný
Maltou a Slovinskem). Teprve na čtvrtém místě se zhruba
64 % je ČR (podle nových údajů OECD), následuje
Maďarsko, Slovensko a Polsko. Tyto čtyři země jsou přesně
uprostřed pelotonu nových členských zemí, který uzavírají
pobaltské země. Dosažení ekonomické úrovně alespoň těch
nejslabších zemí pro námi sledované čtyři středoevropské
země je během na dlouhou trať. Například, pokud by Řecko
jako nejslabší člen stávající Unie v následujících letech
rostlo jen o 2,5 % a ČR o 4 %, trvalo by ještě devět let, než
by se ČR dostalo alespoň na úroveň Řecka. Je tedy zřejmé,
že náskok v růstu o 2 procentní body ročně je i tak velmi
malý, aby zajistil rychlé přiblížení nových zemí k úrovním
starých členských států Unie.
Výše uvedené odtavce slouží jako ukázka a jsou součástí obsáhlejší analýzy. Nový makroekonomický přehled ČSOB ke stažení naleznete ZDE.