Komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců se v březnu zvýšil o nečekaně vysokých 0,8 %. Meziroční inflace v produkčních cenách poskočila z 1,5 % na 2,1 %. Za růstem cen v průmyslu je především zdražování v potravinářském průmyslu, vysoká poptávka po kovech a kovových výrobcích na světových trzích a drahá ropa na světových trzích.
Loňské mimořádné časy, kdy ceny napříč všemi segmenty ekonomiky klesaly, jsou pryč. Naopak nyní rychle rostou ceny kdečeho. Produkční ceny v českém průmyslu citelně ovlivnilo prudké zvýšení poptávky (a cen) po kovech a kovodělných výrobcích. Ve výrobě kovů se ceny v průběhu jednoho měsíce zvýšily téměř o tři procenta. Připomeňme, že toto odvětví má druhou největší váhu (12,9 %) v koši pro výpočet cenového indexu. Poptávka po kovech se ovšem promítla také do cen „ostatního zpracovatelského průmyslu“, kam jsou zařazeny druhotné kovové suroviny. Zde ceny vzrostly o 5,7 %. K vysoké poptávce po kovech a kovových výrobcích přispívá na jedné straně rychlý růst domácího stavebnictví, na straně druhé výrazné zvýšení poptávky po kovech ve světě v souvislosti s hospodářským oživením v USA, EU, ale především dvouciferným růstem hladového čínského zpracovatelského průmyslu.
Do značné míry stejného jmenovatele má také růst cen ropy ve světě. Fenomén Čína hraje důležitou roli i při růstu poptávky po ropě. Zároveň ovšem nabídku tlumí kartel OPEC a olej do ohně přilévá výbušná situace v Iráku a neklid ve Venezuele. Nyní je cena ropy (Brent) o 30 % vyšší než loni. Aby toho nebylo málo, obrátila se situace na devizovém trhu a dolar výrazně zkorigoval své ztráty vůči euru, a tudíž i koruně. Ceny v koksování a rafinérském zpracování ropy se v březnu zvýšily o 3,6 %.
Do třetice všeho špatného. Ceny v potravinářském průmyslu se zvýšily o další 0,3 % a ve srovnání s loňským rokem jsou již o 5,0 % vyšší. To by ještě nebylo tak zlé, kdyby nás patrně nečekalo další zdražování potravin, které signalizují ceny zemědělských výrobců. Ty se v březnu zvýšily o 3,5 % a ve srovnání s předchozím rokem jsou již vyšší o 18,7 %. Tentokrát zdražovala jak rostlinná, tak živočišná produkce.
Inflační prostředí v ČR se v posledních měsících výrazně změnilo. Částečně díky vnějším podmínkám (růst cen ropy a kovů), ale také kvůli domácím faktorům (růst cen zemědělské produkce), akcelerace investiční aktivity. Většinou jde o faktory mimo dosah nástrojů měnové politiky ČNB. Proto není pravděpodobné, že by na primární dopady uvedených faktorů ČNB reagovala zpřísněním měnové politiky. Nicméně prolínání nabídkových cenových šoků do cen ostatního zboží (sekundární dopady) nezůstanou v diskusi bankovní rady jistě bez povšimnutí.
David Marek, Patria Online