Před několika měsíci jsme se v článku
Ekonomika a politika aneb návod jak vyhrát volby věnovali tomu, jak ekonomická situace ovlivňuje hodnocení vlády voliči. Lidé sice neusínají pouze s myšlenkou, zda dostanou příští rok přidáno a vláda netrápí jenom veřejné rozpočty, přesto se ekonomická situace výrazně podílí na celkové spokojenosti lidí a úspěchu vlád. Blíží se konec první poloviny funkčního období současné vlády. Situace na politickém trhu se podstatně změnila. Jak se změní do příštích parlamentních voleb?
ČSSD v posledních volbách do Poslanecké sněmovny získala 30,2 % hlasů, koalice KDU-ČSL a US-DEU 14,3 % hlasů. Koaliční vláda složená z těchto subjektů tedy získala podporu 44,5 % voličů. Přízeň voličů si udržela vláda přes léto zvládnutím krize v podobě tisícileté vody. V září vládní strany preferovalo 45 % voličů, uvádí průzkum stranických preferencí Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle posledního průzkumu stejné instituce ovšem letos v březnu součet preferencí těchto stran činil pouze 25 %. Naše předchozí krátká analýza ukázala, že lidé jsou citliví zejména na vývoj nezaměstnanosti. Korelační koeficient mezi volebními preferencemi vlády a mírou nezaměstnanosti přesahuje hodnotu 0,9. Za pozornost ještě stojí korelace obliby vlády a růstu mezd.
Obr. 1: Odhad mezery výstupu
Výpočet: Patria Online
Současná vláda měla smůlu, že s počátkem jejího funkčního období se výkon české ekonomiky ponořil pod svůj potenciál (obr. 1), což se odrazilo na cyklické složce nezaměstnanosti. Zároveň ovšem neudělala téměř nic pro zastavení trendu zvyšování strukturální nezaměstnanosti. Pád preferencí vlády na poloviny tedy není nijak překvapivý. Na základě našich prognóz by se měla mezera výstupu v letošním roce postupně uzavírat a vliv hospodářského cyklu na nezaměstnanost slábnout. V letech 2005 a 2006 by měl dokonce hrubý domácí produkt překračovat potenciální výstup. Nicméně tento faktor by měl pouze vyrovnat pokračující zvyšování strukturální nezaměstnanosti. Primitivní model odhadnutý pro vztah mezi volebními preferencemi vlády a nezaměstnaností ukazuje, že v průběhu letošního roku by za jinak stejných podmínek měly preference vládních stran klesnout ze současných 25 % na zhruba 21 % a na této úrovni setrvat až do příštích parlamentních voleb. Pokud by přerozdělování preferencí ztracených vládou pokračovalo podobně jako dosud, mohla by ODS získat kolem 37-38 % hlasů a KSČM zopakovat své výsledky z voleb v roce 2002 (18,5 %).
Obr. 2: Voliči a nezaměstnanost
Pramen: ČSÚ, CVVM, Patria Online
Nicméně existuje tisíc a jeden důvod, proč by to mohlo být jinak. Stranické preference nejsou volby a kromě ekonomických statistik může iluze (či deziluze) českých voličů ovlivnit například také první zkušenosti s členstvím v Evropské unii. Trh práce bude ovšem klíčem k úspěchu pro každou vládu.
David Marek, Patria Online