komentář doplněn
Míra nezaměstnanosti se ke konci března snížila na 10,7 % z 10,9 % na konci února. Počet osob registrovaných úřady práce klesl o 11 tisíc na 560 tis. K jásotu však důvod není, hůře vypadají čísla po sezónním očištění. Po odhlédnutí od typického březnového sezónního pohybu na trhu práce, zvýšila by se míra nezaměstnanosti podle našeho výpočtu o dalších zhruba 0,07 procentního bodu z 10,38 % v únoru na 10,45 % v březnu a počet nezaměstnaných se po sezónním očištění zvýšil o 3 370 osob (použita metoda X-12-Arima).
Ve srovnání s předchozím rokem je nyní v registrech úřadů práce o 32 tisíc jmen více. Ze dvou třetin se na tomto vývoji podílí propouštění v průmyslu. Vzhledem k tomu, že dostupné indicie ukazují na udržení tříprocentního růstu české ekonomiky v 1. čtvrtletí letošního roku, měla by cyklická složka nezaměstnanosti klesat nebo alespoň stagnovat. Ve Spojených státech či Německu se mluví o „jobless recovery“, tj. oživení ekonomiky bez tvorby nových pracovních míst, ve spojitosti s exportem pracovních míst do zemí jako je Čína a Indie v důsledku rostoucí obchodovatelnosti zboží, a především služeb, které byly dříve považovány za neobchodovatelné (call centra, účetnictví, software, …). Pro české hospodářství lze použít stejný termín, příčiny jsou však rozdílné. Vzestup nezaměstnanosti je výsledkem prohlubujících se strukturálních problémů – pokračování restrukturalizace průmyslu (dlouhodobý útlum v textilním a kožedělném průmyslu), kompenzace růstu mzdových nákladů (částečně jako výsledku nátlaku odborových organizací) snižováním zaměstnanosti, nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce v regionálním i profesním měřítku, možnost využívání „pasti chudoby“, tj. zneužívání sociálních dávek.
Trh práce je v současnosti problémem číslo jedna české ekonomiky. Vláda si to již uvědomuje, a proto včera v poslanecké sněmovně prosadila zákon o zaměstnanosti omezující zneužívání dávek v nezaměstnanosti. Škoda, že se na černou listinu vlády dostali absolventi škol. Nevím jak Vy, ale absolventi škol, která znám, se zpravidla chtějí konečně finančně osamostatnit od rodičů a uplatnit své znalosti v práci. Vláda v nich ovšem již předem vidí flákače, pro které je životním snem ihned po ukončení školy běžet na úřad práce a zajistit si život na účet státního rozpočtu.
Ještě jeden drobný postřeh na závěr. S velkou pompou vláda veřejnosti sdělila, že hodlá inzerovat naši vlast ve všech významných evropských médiích jako zemi, kde se odpočívá a nepracuje. Paradoxně měla pravdu, nezaměstnanost roste. Ale že bychom se tím museli chlubit?
David Marek, Patria Online