následuje úplné znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. března 2004
Bankovní radě byla předložena březnová situační zpráva, která hodnotila nové informace a rizika související s naplňováním prognózy inflace z ledna tr.
Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru byl v souladu s prognózou. Jejich zvýšení oproti lednu o 0,2 % bylo mj. ovlivněno časovým odsunem dopadu úprav spotřebních daní na ceny cigaret a alkoholu v důsledku toho, že se prodeje tohoto zboží z velké části uskutečňovaly ještě ze starých zásob. K urychlení růstu cen průmyslových výrobců došlo u dodávek vody, elektřiny a tepla, v zemědělství se koncentrovalo do oblasti rostlinné produkce.
Lednová data ukazují na stabilitu příznivého vývoje produkce průmyslu. Potvrzují, že lze očekávat udržení růstu HDP na úrovni okolo 3 %. Přesto dále rostl počet nezaměstnaných, který odráží prohlubující se strukturální problémy na trhu práce. Dochází k očekávanému zpomalení růstu spotřebních výdajů domácností. V důsledku růstu vládních investic došlo ve 4. čtvrtletí ke zvýšení tvorby hrubého fixního kapitálu o téměř pět procent.
Ve vnějším prostředí se postupně snižují odhady letošního hospodářského růstu v SRN a směrem dolů se rovněž pohybují nové prognózy inflace. Vliv vyšších světových cen ropy a plynu na cenovou hladinu v ČR byl dosud kompenzován silnějším kurzem koruny vůči dolaru.
Za aktuální riziko naplňování krátkodobé prognózy inflace označila situační zpráva vzestup cen zemědělské produkce. Nejistotou je poznamenáno ocenění vlivu změn nepřímých daní. Podle návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou je jejich primární dopad na inflaci k 1. 5. v podstatě nulový. Rizikem jsou však sekundární dopady závislé na vývoji inflačních očekávání a na tom, do jaké míry se pohyby sazeb DPH promítnou do cen.
Po prezentaci situační zprávy diskutovali členové bankovní rady význam nových informací a dat pro měnověpolitické rozhodování. Shoda panovala v názoru, že nové informace nedávají důvod pro změnu pohledu na hospodářský a měnový vývoj.
Podobný závěr platí i pro ohodnocení rizik. Byla diskutována inflační rizika pramenící z růstu cen zemědělských výrobců a rizika plynoucí z vysokých světových cen ropy. Představy o změnách nepřímých daní se postupně vyjasňují, nejistotou zůstává změna regulovaného nájemného. Protiinflačně nadále působí apreciovaný kurz koruny vůči dolaru a vývoj ekonomiky v EU. Bylo ale připomenuto, že pro globální ekonomiku představuje významný stimul hospodářský růst v USA a Číně.
Za nejvýraznější aktuální nejistotu označili členové bankovní rady vývoj inflačních očekávání. Očekávání jsou nyní formována především představami subjektů o důsledcích jednotlivých kroků reformy veřejných financí a vstupu do EU. V této souvislosti byl diskutován podíl médií na utváření inflačních očekávání ve veřejnosti a případná jednosměrnost tohoto působení. Zazněl však názor, že po odeznění efektů daňových změn se inflační tlaky výrazně zmírní a inflační očekávání by měla poklesnout.
Růst HDP byl na základě údajů za 4. čtvrtletí označen za relativně uspokojivý. Některé pochyby o jeho udržitelnosti byly však vysloveny s ohledem na pomalý růst soukromých firemních investic, domácích úspor, zpomalení přílivu přímých zahraničních investic a strukturální nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. V současném zpomalení růstu spotřeby domácností se odrážejí nejistoty o nejbližším vývoji ekonomiky, zejména pak nezaměstnanosti, mezd a cen. Byl vysloven názor, že odložená spotřeba může také souviset s připraveným snížením základní sazby DPH, které zlevní nákladnější předměty dlouhodobé spotřeby.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.
Přitomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek,