Od chvíle, kdy slovenský parlament schválil razantní fiskální reformy, se živě diskutuje, zda se Slovensko stane novým středoevropským tygrem. Polemika se vyostřila i poté, co Slovensko získalo investici automobilky Hyundai na úkor Polska, Maďarska i Česka. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se česká vláda může inspirovat úsilím Slovenska při omezování sociálních dávek nebo razancí jeho vlády při prosazování reforem. Nicméně ohledně daní má ale podle něj česká strana jiný postoj než Slovensko a v tomto ohledu ho následovat nebude. Konkrétně uvedl: „Domníváme se, že daně mají určitou redistribuční funkci v rámci společnosti a zavádění konceptu rovné daně příliš poškozuje nízkopříjmové kategorie.“ (ministrův komentář
ZDE). Rozhodnutí Hyundai potom vyplynulo z nízkých mzdových nákladů na Slovensku, ČR také nebyla ochotna poskytnout investorovi požadované pobídky (více analýza Patria s názvem „
Hyundai - Proč vypadla ČR a nikoli Slovensko?“.
Velmi silný ohlas měl na stránkách patria.cz článek Národné obrody s názvem „
Česko i Západ by se měly od Slovenska učit“. Komentář vyvolal nečekaně ostrou polemiku našich čtenářů.
Slovensko se na začátku tohoto desetiletí stálo nejrychleji rostoucí středoevropskou ekonomikou, zemí s nejrazantnějšími ekonomickými reformami a miláčkem zahraničních investorů. Na ekonomickém výsluní střední Evropy vystřídalo dřívější favority Českou republiku a Maďarsko. Před dvanácti lety Slovensko a Česká republika tvořily jeden státní a ekonomický celek. Následující vývoj však byl značně odlišný. Dráhu své samostatnosti nastoupilo Slovensko s ekonomickou úrovní odpovídající HDP na obyvatele (v PPP) na úrovni zhruba 40 % průměru EU. ČR již tehdy dosahovala ve stejném ukazateli 59 % průměru EU. Začátek transformace byl pro Slovensko obtížnější než pro ČR. V letech 1990-92 slovenská ekonomika zaznamenala kumulativní pokles HDP o 22 %, ČR o 16 %. Na rozdíl od ČR si ovšem Slovensko po zotavení z transformačního šoku neprošlo sekundární recesí. Díky tomu se HDP Slovenska od roku 1989 do současnosti zvýšil o 14 %, zatímco v případě ČR jen 5 %.
V porovnání s EU se HDP na obyvatele (v PPP) slovenské ekonomiky zvýšil v loňském roce na téměř 50 %, tj. o 9 procentních bodů více než před deseti lety. České hospodářství se pohybuje na 63 % unijního průměru a za posledních deset let ČR stáhla náskok EU jen o jediný procentní bod.
A rychlejší konvergence slovenského hospodářství může pokračovat. Brzdou je sice horší geografická poloha a špatný stav dopravní infrastruktury. Zároveň se ovšem tamní vláda odhodlala ke stabilizaci veřejných rozpočtů, včetně penzijního systému, a redukci přímého daňového břemene. Odezva v podobě lepšího hodnocení ratingovými agenturami a zvýšeného zájmu zahraničních investorů na sebe nenechala dlouho čekat. Značnou výhodou Slovenska je cena práce. V ČR podle našich výpočtů dosahují hodinové mzdové náklady 4,4 eur, hodina práce na Slovensku vyjde v průměru na 2,9 eura. Mezi osmi zeměmi střední a východní Evropy vstupujícími letos v květnu do EU je práce levnější jen v Litvě a Lotyšsku. „
Pokud by si slovenské hospodářství udrželo čtyřprocentní růst HDP, zatímco potenciál růstu české ekonomiky by setrval na třech procentech, srovnala by se výkonnost obou ekonomik zhruba za 25 let,“ říká k tématu hlavní ekonom Patria Online David Marek. Nyní stále ještě migruje velký počet Slováků za prací do ČR. Za čtvrt století tomu může být naopak.
Domníváte se, že může Slovensko ekonomicky dohnat a předehnat Českou republiku? Může vysoká slovenská nezaměstnanost být považována za potenciál pro vyšší výkon v budoucnosti? Je slovenská daňová reforma krokem správným směrem nebo jen zvýší sociální rozdíly? Měl by se Západ i Česká republika od Slovenska v něčem poučit? Hlasujte v
Anketě, Vaše názory prosím sdělujte ve
Fóru. Děkujeme.