Před nějakou dobou jsme se dívali na srovnání výhod a nevýhod indexových akcií (ETF - Exchange Traded Funds) vůči jiným investičním instrumentům podobného typu, např. otevřeným podílovým fondům. Srovnání to samozřejmě není dokonalé, oba instrumenty mají několik charakteristik, které to v podstatě vylučují - obecný závěr však pro ETF prorokoval poměrně světlé zítřky. Za poslední měsíc se na trhu objevilo několik informací, které tuto představu potvrzují:
* 25.3.2004 - Objem celosvětově investovaného majetku v indexových akciích dosáhl v únoru letošního roku 223,5 miliard dolarů a vzrostl o 1,6 %, tažen především vyššimi prodeji v regionu Evropy (zdroj Morgan Stanley). Objem aktiv fondů s domicilem v Evropě vzrostl o 4,1 % na 23,2 miliard dolarů, fondy domicilované v USA přidaly 2 % na 158,4 miliardy USD a fondy lokalizované v Asii získaly další 2,9 % na 27,2 miliardy dolarů.
* 3.3.2004 - Americká Komise pro cenné papíry (SEC) do 4. prosince prodloužila indexovým akciím výjimku, která jim umožňuje obchodovat 3 c nad nejlepší cenou nákupu a prodeje dosažitelnou na amerických trzích. Tato výjimka se vztahuje na ETF kopírující index Nasdaq 100, Dow Jones Industrial Average a S&P500, kotované na American Exchange. Tato výjimka tak umožňuje investorům preferovat rychlost exekuce nad nejlepší cenou.
* 2.3.2004 - Fidelity Investments umožní investorům obchodovat jejich ETF navázaný na index Nasdaq Composite zcela bez poplatků. Tento fond spravuje majetek v objemu 123 mil. dolarů (proti 400 milionům dolarů v okamžiku jeho založení). Mezi 152 indexovými akciemi sledovanými agenturou Bloomberg se tento fond umístil na 96. místě. Jeho popularita však zdaleka nedosahuje nejznámějšího ETF sledujícího trh Nasdaq - Nasdaq 100 Index Tracking Fund, spravovaného Bank of New York, jehož tržní kapitalizace nyní dosahuje 22 miliard dolarů. Největší však stále zůstává ETF sledující index S&P500 (SPY) s tržní kapitalizací ve výši 42 miliard USD.
Tolik suchá data. Ze statistiky Morgan Stanley jednoznačně vyplývá, že zájem investorů o indexové akcie roste. Krok americké SEC je potvrzením trendu uvolňování tzv. "best execution rule" a opatření Fidelity Investments je mnohem spíše marketingovým tahem, který má za úkol podpořit prodej tohoto fondu. Suma sumárum - relativně pozitivní. Mnohem zajímavější ale bude, jak se segment indexových akcií začne chovat v budoucnu. Co by tedy z pohledu samotných investorů mohly fondy udělat pro další růst?
*
Rozšířit portfolio nabízených fondů. Při vší nabídce, která je v tomto okamžiku na trhu se nedá říci, že by indexové akcie byť jenom zdaleka doháněly konkurenční otevřené podílové fondy, kterých jsou tisíce (jestli jich tisíce opravdu být musí může být námětem k další diskusi). Argumentem ve prospěch tohoto stavu může být fakt, že počet "investovatelných" indexů, které by mohly dané ETF kopírovat, je relativně konečný - proto je také omezena nabídka navazujících indexových akcií. Na druhé straně tento stav ale musí být motivací pro firmy tvořící a udržující hlavní skupiny indexů k rozšíření také jejich porfolia produktů - to by automaticky zvýšilo investiční obzor správců fondů.
*
Vyšší zastoupení sektorových indexových akcií. Pokud se podíváme na současné možnosti především evropských ETF, situace je relativně tristní. S vyjímkou ETF, které jsou emitované a spravované německou firmou Indexchange a které kopírují sektory indexu DJ STOXX600, mnoho na výběr není. Naopak Spojené státy jsou na tom v tomto ohledu mnohem lépe - např. rodina indexových akcií HOLDRs nebo iShares nabízí zajímavý přístup na jednotlivé segmenty trhu.
*
Pružnější reakce na poptávku investorů. Z obecného pohledu zůstává produktové portfolio indexových akcií relativně stagnantní - hlavní akciové benchmarky jednotlivých zemí, v některých případech rozšířené o sektory. Jen velmi málo indexových akcií sleduje komodity, drahé kovy nebo suroviny, i když zájem investorů o tento druh investic v poslední době výrazně roste. Někdo sice může namítat, že tento segment je ralativně dobře pokrytý indexovými certifikáty - ne každý je ale může nakupovat, navíc jejich likvidita a rozpětí cen nákup-prodej dokáže v dobách tržní turbulence poměrně hodně oscilovat (díky tomu, že tvůrcem ceny není burza resp. jednotliví účastníci trhu, ale emitent sám).
Petr Žabža, Patria Direct