V návaznosti na předchozí sloupek, který vyvolal poměrně živou debatu mezi našimi čtenáři, si pro víkend dovolím přivést pozornost k článku Dr. Richarda S. Appela, publikovanému na serveru
www.kitco.com .V něm se zabývá - částečně z pohledu historické perspektivy - možným scénářem chování cen akcií "zlatých" firem v situaci opětovného nástupu obecného medvědího trhu akcií (pokud a zda nastane).
* Jako první scénář prezentuje názor, že v okamžiku opětovného nástupu obecného medvědího trhu akcií (opět a znovu za předpokladu, že k němu opravdu dojde) budou investoři velmi málo diferencovat mezi "obyčejnými" akciemi a "zlatými" akciemi (těmi myslí autor akcie firem těžících zlato, mají přístup na zlaté doly…). Zastánci tohoto proudu uvažují, že investoři se budou snažit zbavit jakýchkoli akcií, které drží. Pokud mají pravdu, současní investoři do této skupiny akcií v podstatě "vylejí s vaničkou i dítě" - prodají relativně kvalitní společnosti stejně jako bezcenné akcie ve snaze zredukovat své portfolio na nulu.
* Druhý scénář nabízí alternativu - akcie "zlatých" firem sice v první fázi poklesnou stejně jako zbytek trhu, po prvotním šoku se však "osamostatní" a nabídnou relativně lepší výnos v porovnání se zbytkem trhu. Hlavním důvodem tohoto názoru je spekulace, že dramatický pokles akcií povede ke snaze investovat do tzv. "safe-heaven" instrumentů (mezi něž zlato minimálně psychologicky patří) a jeho růst s sebou vynese i akcie společností na zlato navázaných. Jedním z potenciálních problémů této teze však může být fakt, že akcie "zlatých" společností jsou stále jenom akciemi a nepředstavují reálnou komoditu, tj. zlato.
* Dalším problémem je fakt, že v tomto okamžiku není nikdo schopen předpovědět velikost a dobu trvání případné korekce akciových trhů. Může nastat situace, kdy akcie dramaticky propadnou a ve svém poklesu budou vytrvale pokračovat. Druhou variantou může být postupné oslabování cenové hladiny akcií v rozmezí několika měsíců nebo dokonce let. Třetí varianta = kombinace obou předchozích. Co na to ale historie?
* Když akcie dramaticky propadly krátce po kolapsu v roce 1929, těch několik málo "zlatých" akcií následovalo celý trh směrem dolů. Nicméně krátce po prvotním šoku, kdy širší akciové trhy sice krátkodobě korigovaly propad, ale později opět nastoupily sestupnou dráhu, došlo k diferenciaci. "Zlaté" akcie se oddělily od chování celého trhu a začaly prudce stoupat. Klasickým příkladem je cena akcií firmy Homestake Mines, která se dostala v průběhu třicátých let z 50 USD na více jak 500 USD. V tomto případě byla důvodem tohoto vývoje efektivní devalvace dolaru. Před rokem 1934 mělo zlato fixní cenu 20,67 USD za trojskou unci. V roce 1934 prezident F.D. Roosevelt de facto devalvoval dolar tím, že oficiálně zvýšil cenu zlata na 35 USD za jednu unci. To přineslo firmě Homestake a několika málo dalším domácím "producentům" zlata zisky z "čistého nebe", garantovanou cenu a klienta (americkou vládu) ochotnou kupovat.
* Leden 1973 - vrchol tehdejší vlny býčího trhu akcií. Před jeho koncem se index Dow Jones dostal na cca 1050 bodů. Další dva roky znal tento index jenom jednu jedinou cestu - dolů. Ve chvíli, kdy tato vlna poklesu končila, mnohé akcie ztratily více jak 80 % své ceny a Dow Jones se propadl na 577 bodů. Zlato na druhé straně pokračovalo svůj býčí trh - když Dow Jones dosáhl maxima v roce 1973, zlato obchodovalo mírně pod 100 dolary za unci. Podobný růst zaznamenaly ceny "zlatých" akcií. Cena zlata dosáhla vrcholu v roce 1974, kdy korigovala z úrovně 200 USD za jednu unci.
Výše uvedené může mít samozřejmě jako všechny historické paralely v mnoha ohledech omezenou platnost (přece jenom, není rok 1929). Pro další podrobnosti a názory autora doporučuji navštívit výše uvedenou stránku, kde je článek v plném znění.
Petr Žabža, Patria Direct