Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Možné scénáře chování

Možné scénáře chování "zlatých akcií" aneb suroviny podruhé …

19.3.2004 14:17
Autor: 

V návaznosti na předchozí sloupek, který vyvolal poměrně živou debatu mezi našimi čtenáři, si pro víkend dovolím přivést pozornost k článku Dr. Richarda S. Appela, publikovanému na serveru www.kitco.com .V něm se zabývá - částečně z pohledu historické perspektivy - možným scénářem chování cen akcií "zlatých" firem v situaci opětovného nástupu obecného medvědího trhu akcií (pokud a zda nastane).

* Jako první scénář prezentuje názor, že v okamžiku opětovného nástupu obecného medvědího trhu akcií (opět a znovu za předpokladu, že k němu opravdu dojde) budou investoři velmi málo diferencovat mezi "obyčejnými" akciemi a "zlatými" akciemi (těmi myslí autor akcie firem těžících zlato, mají přístup na zlaté doly…). Zastánci tohoto proudu uvažují, že investoři se budou snažit zbavit jakýchkoli akcií, které drží. Pokud mají pravdu, současní investoři do této skupiny akcií v podstatě "vylejí s vaničkou i dítě" - prodají relativně kvalitní společnosti stejně jako bezcenné akcie ve snaze zredukovat své portfolio na nulu.

* Druhý scénář nabízí alternativu - akcie "zlatých" firem sice v první fázi poklesnou stejně jako zbytek trhu, po prvotním šoku se však "osamostatní" a nabídnou relativně lepší výnos v porovnání se zbytkem trhu. Hlavním důvodem tohoto názoru je spekulace, že dramatický pokles akcií povede ke snaze investovat do tzv. "safe-heaven" instrumentů (mezi něž zlato minimálně psychologicky patří) a jeho růst s sebou vynese i akcie společností na zlato navázaných. Jedním z potenciálních problémů této teze však může být fakt, že akcie "zlatých" společností jsou stále jenom akciemi a nepředstavují reálnou komoditu, tj. zlato.

* Dalším problémem je fakt, že v tomto okamžiku není nikdo schopen předpovědět velikost a dobu trvání případné korekce akciových trhů. Může nastat situace, kdy akcie dramaticky propadnou a ve svém poklesu budou vytrvale pokračovat. Druhou variantou může být postupné oslabování cenové hladiny akcií v rozmezí několika měsíců nebo dokonce let. Třetí varianta = kombinace obou předchozích. Co na to ale historie?

* Když akcie dramaticky propadly krátce po kolapsu v roce 1929, těch několik málo "zlatých" akcií následovalo celý trh směrem dolů. Nicméně krátce po prvotním šoku, kdy širší akciové trhy sice krátkodobě korigovaly propad, ale později opět nastoupily sestupnou dráhu, došlo k diferenciaci. "Zlaté" akcie se oddělily od chování celého trhu a začaly prudce stoupat. Klasickým příkladem je cena akcií firmy Homestake Mines, která se dostala v průběhu třicátých let z 50 USD na více jak 500 USD. V tomto případě byla důvodem tohoto vývoje efektivní devalvace dolaru. Před rokem 1934 mělo zlato fixní cenu 20,67 USD za trojskou unci. V roce 1934 prezident F.D. Roosevelt de facto devalvoval dolar tím, že oficiálně zvýšil cenu zlata na 35 USD za jednu unci. To přineslo firmě Homestake a několika málo dalším domácím "producentům" zlata zisky z "čistého nebe", garantovanou cenu a klienta (americkou vládu) ochotnou kupovat.

* Leden 1973 - vrchol tehdejší vlny býčího trhu akcií. Před jeho koncem se index Dow Jones dostal na cca 1050 bodů. Další dva roky znal tento index jenom jednu jedinou cestu - dolů. Ve chvíli, kdy tato vlna poklesu končila, mnohé akcie ztratily více jak 80 % své ceny a Dow Jones se propadl na 577 bodů. Zlato na druhé straně pokračovalo svůj býčí trh - když Dow Jones dosáhl maxima v roce 1973, zlato obchodovalo mírně pod 100 dolary za unci. Podobný růst zaznamenaly ceny "zlatých" akcií. Cena zlata dosáhla vrcholu v roce 1974, kdy korigovala z úrovně 200 USD za jednu unci.

Výše uvedené může mít samozřejmě jako všechny historické paralely v mnoha ohledech omezenou platnost (přece jenom, není rok 1929). Pro další podrobnosti a názory autora doporučuji navštívit výše uvedenou stránku, kde je článek v plném znění.

Petr Žabža, Patria Direct


Váš názor
  • Změna ve "využití" zlata
    22.3.2004 15:57

    Zajímavé je srovnání způsobů využití zlata. V zásadě je využití troji: měnový standard (zlaté rezervy centrálních bank), šperk a sběratelství a konečně zlato, jako technický kov. Pokud se chceme pokusit predikovat cenu akcií "zlatých" splolečností, pro různé scénáře na základě fundamentu, měli bychom zkusit predikovat růst/pokles poptávky po jednotlivých segmentech a teprve na jejich základě aproximovat vývoj ceny zlata. Na rozdíl například od dvacátých let, došlo k obrovskému poklesu využití zlata, jako měnového standardu - centrální banky zlato poměrně výrazně prodávají. Není rozumný důvod očekávat, že by v době krize začali naopak zlato nakupovat. Naopak centrální banky zadluženějších zemí podlehnou vlivu vlád a budou se snažit získat pro vládu "peníze" i prodejem zlatých rezerv. Tady je zajímavé připomenout, že významné centrální banky sice prodloužili dohodu ohledně rychlosti prodeje svých zásob zlata http://asia.news.yahoo.com/040308/afp/040308145135top.html do roku 2009, zároveň ovšem zvýší prodávaný objem o 25% na celkových 500 tun ročně (to je pro srovnání cca pětinové množství proti těžbě). Co se týče poptávky pro "šperk a sběratelství" na jednu stranu dojde k poklesu koupěschopnosti zákazníků, na druhou stranu při vyšší míře inflace převáží hledání "bezpečného přístavu" pro uložení majetku. Výsledek v tomto segmentu bude hodně záviset zejména na výši inflace a na snaze o zdanění vlastnictví jiných "bezpečných přístavů", zejména nemovitostí. Tento segment je nejdůležitějším, jeho podíl na "spotřebě" se blíží 80%. Ještě zajímavější ovšem je, že největším spotřebitelem zlata pro šperkařství je z náboženských a historicko-sociálních důvodů Indie, spotřeba USA je cca poloviční. http://www.moles.org/ProjectUnderground/reports/goldpack/goldpack_d.html Určitě bude zajímavé, zda vzestup/pád Indie povede ke zvýšení, nebo naopak snížení poptávky. Bude emancipovaná středostavovská Indka toužit vláčet ssebou kilo zlata, nebo dá přednost pojíždění v lidovém vozítku ;-)? Co se týče poptávky po zlatě, jako technickém kovu, pokud dojde k poklesu oborů jako výroba polovodičů, dojde v tomto segmentu k výraznému poklesu poptávky... Dopsal bych to dál, ale nevím, zda by to někdo četl. Takže pro zájemce ještě pár linků: těžba http://www.goldsheetlinks.com/production.htm, všechno možné http://www.gold.org Nakonec důležitá info pro konverzi, trojská unce (oz) je 0.02834952 kg, tedy milion trojských uncí (Moz), oblíbená míra při udávání těžby je 28349,52 kilogramů, bratru 30 tun.
    Kozina+
    • Ještě další potenciální vliv...
      22.3.2004 16:03

      ... někdy na začátku světové krize začali centrální banky omezovat možnosti zejména dovozu zlata. Účel byl jasný, zabránit "zmražení" peněz ve zlatě a podpořit poptávku po výrobcích. Od 70ých let byla tato omezení často rušena. Takže v predikcích cen zlata, může hrát důležitou roli i ochota/neochota vlád, přijmout podobné omezení.
      Kozina+
  • Použití slova "korekce" ..
    19.3.2004 18:55

    pro pokles cen předpokládá že je přirozený aby ceny rostly. Není tomu tak.
    Visitor
  • Oprava?
    19.3.2004 17:18

    Zajímavý článek, díky. Nebylo ale zlato v roce 73 u $100 hranice (místo $10)?
    • RE....
      22.3.2004 11:45

      Dobrý den, máte naprostou pravdu - v uvedeném odstavci má být USD100 a ne USD10. Za překlep se omlouváme a hned to napravujeme.
      Petr Žabža
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    Nebyla nalezena žádná data