Ukazuje se, že Francouzi (o jejichž snaze vytvořit národní farmaceutický monopol jsme informovali včera) nejsou jediní, kdo vykazují takové tendence. Deník Financial Times dnes informoval o schůzce, která se konala u německého kancléře Gerharda Schroedera se zástupci velkých německých korporací. Přítomni byly např. Karl-Gerhard Eick, hlavní finanční manažer Deutsche Telekom, Werner Brandt, CFO firmy SAP a zástupci firem Allianz, DaimlerChrysler a Siemens.
Předmětem jednání byla situace okolo Deutche Bank a její případné převzetí zahraničním subjektem. Zmínění manažeři se snažili přesvědčit kancléře, že Německo potřebuje „národního šampióna“, a že Deutche Bank je jediná schopná zprostředkovat velké mezinárodní operace. V úvahu zatím připadají dva zájemci. Silnějším je americká Citibank, světová jednička, která své aktivity v Evropě rozvíjí již delší dobu a tato akvizice by jí otevřela obrovské možnosti pro působení na celoevropském trhu. Dalším potencionálním kupcem, o kterém se spekuluje, je britská jednicka HSBC. Jelikož se jedná o evropský subjekt, bude HSBC zřejmě přijatelnější.
Motivace špiček německého průmyslu pro zachování německého leadera a jejich obavy ze vstupu zahraničního kapitálu jsou pochopitelné. Mezinárodní vlastník DB by jistě nebyl ochotný financovat aktivity domácím firmám za výhodných podmínek a bylo by třeba přebudovat kontakty a zavedené postupy. Na druhé straně by spojení se světovými hráči jako Citibank či HSCB otevřelo DB přístup na světové trhy a umožnilo by naopak jednodušší přístup zahraničním subjektům na německý trh. Toto jistě také nepůsobí na zavedené německé firmy příjemně.
Německý kancléř nyní stojí před závažnou volbou. Může naslouchat hlasům největších německých firem i hlasům své socialistické strany a připojí se tak k Francii v trendu ovlivňování hospodářství pod záminkou národních a strategických zájmů. Dalo by se očekávat, že v krátkém období akcie ztratí na hodnotě či budou stagnovat. V dlouhém výhledu můžeme spekulovat na zpomalený růst díky nemožnosti začlenit se mezi světové hráče. Naopak u německých velkých firem by to bylo možné považovat za kladný signál vzhledem k snadnějšímu přístupu k financování ze strany DB.
Pokud se však rozhodne nezasahovat do přirozeného vývoje, můžeme očekávat souboj britských a amerických zájemců. To by mělo cenu tohoto titulu vyzdvihnout nahoru s částečnou korekcí bezprostředně po spojení. Dlouhodobě by se jednalo o perspektivní investici z důvodu růstového potenciálu, který by DB získala. Vzhledem k současné situaci na německé politické scéně se tento scénář nedá vyloučit. G. Schroder je v SPD tak jako tak „mrtvý“ muž a jeho pohled na ekonomiku se v posledních letech profiloval spíše středově.
Ondřej Stehlík, Patria Direct
(zpracováno za použití zahraničního tisku)