Podle dnes zveřejněných informací ministerstva financí se státní dluh ke konci loňského roku zvýšil na 493,2 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2002 se státní dluh zvýšil o 97 mld. Kč. V poměru k HDP se státní dluh zvýšil ze 17,4 % na 20,5 % HDP. V jiném měřítku státní dluh na konci loňského roku činil 48 270 Kč na obyvatele, což je o 9 460 Kč více než v roce 2002. Očekáváme, že na konci letošního roku bude státní dluh dosahovat 615 mld. Kč, tj. 24 % HDP a cca 60 tis. na hlavu.
Hlavní příčinou růstu státního dluhu je samozřejmě deficitní hospodaření státního rozpočtu. I přes zrušenou aukci státních dluhopisů v prosinci došlo k dalšímu posunu ve struktuře financování státního dluhu směrem od krátkodobých instrumentů k cenným papírům s delší dobou do splatnosti, neboť při aukcích pokladničních poukázek část emise odkupovalo samo ministerstvo financí. Podíl pokladničních poukázek v obchodovatelném státním dluhu klesnul ze 42 % na konci roku 2002 na 33 % v závěru loňského roku. Naopak podíl státních dluhopisů stoupnul z 58 % v roce 2002 na 67 %. Strategii snižování podílu pokladničních poukázek provádí ministerstvo financí již čtyři roky. V roce 1999 se pokladniční poukázky podílely na obchodovatelném dluhu 63 %. V rámci střednědobé strategie si ministerstvo financí stanovilo za cíl snížit podíl dluhu splatného do 1 roku do intervalu 25-30 %, a dále tak snížit refinanční riziko. Díky těmto změnám v portfoliu nástrojů používaných k financování státního dluhu se modifikovaná durace státního dluhu zvýšila z 2,8 roku na konci roku 2002 na 3,3 roku v závěru loňského roku. Cílem pro letošní rok, co se týče durace státního dluhu, je interval 3,3-4,3 roku.
Celkový veřejný dluh, který představuje komplexnější měřítko, neboť zahrnuje například i mimorozpočtové fondy, kam lze "uklidit" část zadlužení, by měl ke konci loňského roku činit asi 550 mld. Kč, tj. 22,9 % HDP nebo 54 tis. Kč na obyvatele ČR. V roce 2002 byl veřejný dluh o 105 mld. Kč nižší a dosahoval 19,5 % HDP. Na konci letošního roku by se měl veřejný dluh vyšplhat již na 680 mld. Kč (27 % HDP). Budeme-li ovšem počítat podle pravidel Evropské komise (ESA 95), bude se náš veřejný dluh již pohybovat na úrovni 40 % HDP.
I přes započatou reformu veřejných rozpočtů se této vládě patrně podaří v průběhu jejího funkčního období veřejný dluh zdvojnásobit. Na konci roku 2006 by mohlo veřejné zadlužení překročit hranici 1 bilionu korun. Zatímco v roce 2002 na každého občana připadal veřejný dluh za 43 500 Kč, v roce 2006 každému z nás vláda zanechá břemeno přesahující 100 tis. Kč. Nebude-li pokračovat snaha o redukci rozpočtových deficitů, a ty se budou po dosažení 4procentní úrovně v poměru k HDP každoročně opakovat, čeká nás na začátku příštího desetiletí (v roce 2011) veřejný dluh přesahující 2 bil. korun, tj. 200 tis. na hlavu. Konvergence k vyspělejším zemím EU by neměla znamenat „opisování“ jejich rozpočtové politiky a hromadění veřejných dluhů. Nicméně premiér zastává názor, že ČR by měla patřit k tvrdému jádru unie a dluhy rostou …
David Marek, Patria Online