Evropská ekonomika nezažívá šťastné období. Růst ekonomik je pomalý, a nespokojenost s ekonomickými politikami uplatňovanými zeměmi Evropské unie se zvyšuje. Většina analýz poukazuje na pomalejší růst HDP v Evropě než v USA. Poměr HDP na hlavu je v EU na úrovni 70 % stejného údaje v USA. Od roku 1970 se Evropská unie nepřiblížila k úrovni USA ani o chlup. Od roku 1992 pak americká ekonomika rostla rychleji než ekonomiky v Evropské unii.
Ovšem porovnávání jen podle HDP na hlavu může být zavádějící. HDP je totiž součinem dvou proměnných: produktivity práce a času, který práci lidé věnují. A tady jsou mezi USA a EU velké rozdíly. Zatímco v Americe se pracuje stále stejně jako před 30 lety, v Evropské unii se počet odpracovaných hodin od roku 1970 do roku 2000 snížil o čtvrtinu. Evropané si tedy vybírají stále více dovolených a delší čas, v průměru, věnují svým koníčků.
Produktivita Evropanů se však za posledních 30 let zvýšila dostatečně na to, aby kompenzovala kratší pobyt v zaměstnání. Například typický Francouz má dnes o 5 % vyšší produktivitu než typický Američan. V Evropě je ovšem také vyšší „zainvestovanost“ kapitálem, například francouzská ekonomika potřebuje až o 30 % více kapitálu na vyprodukování stejného produktu. Německá ekonomika je nyní v tak vytrvalé recesi především proto, že neefektivní bankovní sektor Německo zaplavil levnými a neefektivně vynakládanými půjčkami.
Kritická je otázka, zda kratší doba v zaměstnání je od Evropanů racionální volba, nebo zda je to důsledek nezaměstnanosti. Jak se zdá, většina snížení jde na vrub dobrovolného rozhodnutí Evropanů pracovat méně. Zatímco v roce 1970 pracovali Francouzi v průměru 1962 hodin za rok, v roce 2000 to bylo již jen 1550 hodin. I takto „dobrovolné“ rozhodnutí je ovšem výsledkem nastavení vládní politiky. Například mezní sazba na daně z příjmu v Evropě vzrostla za třicet let o 15 %, zatímco v USA „jen“ o 8 %. Stejně nabízí Evropa snazší a dostupnější alternativu příjmu z práce: sociální síť. Takže i když je rozhodnutí pracovat méně „dobrovolné“, stejně může naznačovat, že trh práce je v Evropě méně efektivní než v USA. A je tedy i otázka, zda si Evropané užívají delšího volna, nebo zda se stresují z nedostatku práce.
Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.