Posledních několik týdnů, resp. měsíců připomíná renesanci akciových trhů - ceny akcií a následně indexy rostou, objemy nejsou zanedbatelné a aktivita investorů (jak drobných, tak institucionálních) dělá makléřským firmám evidentně radost. Investiční banky po celém světě oznamují vynikající výsledky, tažené především poplatky za úpisy akcií, resp. dluhopisů, poplatky za obchodování "spotových" instrumentů a poplatky za poradenství při fúzích a akvizicích. Jedna věc ale v této euforii trochu zapadá - investoři se stávají stále sofistikovanější a marže, které obchodníci mají např. za obchodování "obyčejných" akcií již stěží pokrývají náklady.
Posledním příkladem je ranní oznámení německé Deutsche Bank AG, která podle nepotvrzených zdrojů propustí 50 zaměstnanců ve své divizi evropských akcií, jinými slovy 10 % zaměstnanců této divize dostane padáka. Tato redukce ale nebude omezena jenom na obchodníky, zmiňují se také pozice prodejců (sales), analytiků a pomocného personálu, kteří "nyní nesplňují výkonnostní kritéria na ně kladená". Od začátku roku 2001 právě divize "hotovostních (cash)" akcií propustila více jak 200 zaměstnanců. Naopak divize zabývající se deriváty je v podstatě netknutá, naopak ještě zaměstnance nabírá. Proč ?
Pokud hovoříte s kýmkoliv na trhu v Londýně nebo ve Frankfurtu, slyšíte pořád ty stejné stesky:
* zájem investorů o obchodování "klasických" akcií se postupně přesouvá na elektronické platformy, které jsou a) anonymní, b) levnější a c) klient má nad příkazem plnou kontrolu.
* poplatky, které makléři za obchody "hotovostních" akcií účtují, spadly na hodnoty, které v mnoha případech sotva pokrývají náklady.
* dramaticky roste poptávka po produktech jako "basket trading" - prodej/nákup koše klientem definovaných akcií při zachování předem stanovených parametrů jako je např. odchylka od dohodnutého benchmarku.
* konkurence však i v tomto segmentu tlačí na nižší poplatky, banky s velkou bilanční sumou (a tedy schopné absorbovat větší množství tržního rizika) postupně vytlačují středně velké a menší hráče z trhu.
* klienti tlačí brokery do produktů, resp. strategií, kde je poměr rizika vůči výnosům výrazně v neprospěch výnosů. Jde např. o koše, kde je cena nákupu jednotlivých titulů garantovaná k určitému časovému okamžiku - obchodník tak např. v okamžiku nákupu v několika zemích, resp. časových pásmech akceptuje relativně velké riziko.
* pokud už banky někoho najímají, jedná se o tzv. "raketové vědce" - absolventy matematicko-fyzikálních fakult a jaderné fyziky, kteří jsou jako jediní schopni složité propočty určující požadavky na zajištění otevřených pozic obchodníka dotáhnout do konce.
Nabízí se tedy otázka … jsou "obyčejní" makléři na ústupu ?
Petr Žabža, Patria Direct