Minulý týden zveřejnila Česká národní banka prosincový a lednový měnový přehled. Ostře sledovanou položkou jsou v poslední době dluhy domácností. Půjčky domácností u bank a stavebních spořitelen se loni zvýšily o 57 mld. Kč (32 %) na 236 mld. Kč. Po přičtení lednových údajů činí aktuálně zadlužení českých domácností zhruba 23 600 Kč na osobu nebo chcete-li 58 tisíc na rodinu (dle počtu rodin zjištěného ve sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001).
Analýza finanční situace domácností založená na hodnocení výše zadlužení má však několik vad.
Prvním problémem je opomenutí druhé strany mince – aktiv domácností. Vklady domácností (na běžných i termínovaných účtech) v procentním vyjádření vzrostly pouze o 5,6 %, absolutně ovšem o 47 mld. Kč. Celkem mají české domácnosti v bankách a stavebních spořitelnách uloženo 903 mld. Kč, tj. 95 700 na osobu či 233 tis. na rodinu.
Za druhé, není půjčka jako půjčka. Za loňským nárůstem objemu úvěrů poskytnutých domácnostem jsou hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření (28 mld. Kč). Tolik medializované spotřebitelské úvěry se zvýšily o 9 mld. Kč. Z hlediska rizikovosti úvěrové činnosti a stability bankovního sektoru je toto rozlišení podstatné. Zatímco za hypotékami většinou stojí skutečné nemovitosti, zárukou za spotřebitelským úvěrem je jen příslib budoucího příjmu klienta či ručení třetí osoby. Spojitost mezi vývojem hypotečních úvěrů a bublinami na trhu nemovitostí jistě není nepodstatná, ostatně tento faktor se podílel na nedávném zvýšení úrokových sazeb v Británii a Austrálii, ale to už jsme trochu jinde.
Problém číslo tři je fakt, že mezi finanční aktiva patří také hotovost. Celkem se loni objem hmotných peněz zvýšil o 24 mld. Kč (12 %) na 221 mld. Kč. Co se týče domácností, nemáme ještě k dispozici přesná čísla, ale za první tři kvartály se v jejich peněženkách točilo o 16 mld. Kč více.
Čtvrtým pochybením je opomenutí finančních aktiv a pasiv nezahrnutých do měnového přehledu. Na jedné straně do úplného obrázku chybí leasing, nebankovní spotřebitelské úvěry a splátkové prodeje, na straně druhé například úspory v pojišťovnách. Nebankovní subjekty loni domácnostem půjčily zhruba 18 mld. Kč. Zároveň se ovšem domácnosti podílely zhruba 36 miliardami na zvýšení pojistných technických rezerv.
Komplexní posouzení finanční situace domácností umožní až národní účty za sektor domácností pro loňský rok. Podle našich odhadů se celková finanční pasiva domácností loni zvýšila o 75 mld. Kč, aktiva by se ovšem měla zvýšit téměř o 100 mld. Kč. Míra úspor se loni patrně opět o něco zvýšila.
Celkové finanční závazky domácností se nyní podle našeho odhadu pohybují kolem 650 mld. Kč, čisté jmění sektoru domácností přesahuje 3 biliony. O takových finančních poměrech si většina firem může nechat jen zdát.
David Marek, Patria Online