Posledních deset let nezná účetní závěrka vlády výsledek, který by nezačínal znaménkem minus. Pohled do historických statistických dat ovšem ukazuje, že se v české historii nejedná o nic nového. Na údaje z období socialismu nemá smysl hledět. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za první republiky ale nabízejí zajímavý pohled.
 |
Data za roky 1920-1937 představují závěrky hospodaření státní správy včetně mimorozpočtových operací a po vyloučení úvěrových operací. Samozřejmě se jedná o data pro Československo včetně Podkarpatské Rusi. Vzhledem k tomu, že se tehdy neměřil hrubý domácí produkt, jsou rozpočtové schodky vztaženy k národnímu důchodu. Pro období 1993-2004 jsou použita data (a odhady) o schodcích veřejných rozpočtů po očištění o dotace transformačním institucím a čisté půjčky, jež jsou opět vztažena k národnímu důchodu. Jistě, srovnáváme jablka a hrušky. Berte prosím použité grafy jako ilustraci fiskálního vývoje, nikoli exaktní komparaci. Výsledky meziválečného hospodaření i finanční výkazy vlád po sametové revoluci jsou v naprosté většině let tristní.
Vysoké deficity logicky vedly k rychlému růstu zadlužení českého státu. Od roku 1922 do roku 1936 se podařilo podíl státního dluhu na národním důchodu zdvojnásobit. V polovině 30. let se státní dluh téměř vyrovnal národnímu důchodu. Asi není nijak překvapivé, že se rozpočtové schodky a tempo růstu zadlužení výrazně zvýšily v období velké deprese. V první polovině 30. let se výkon československé ekonomiky snížil o čtvrtinu. Strukturální, tj. cyklicky očištěná salda by asi vypadala příznivěji. Současná vláda se ovšem na žádnou velkou depresi vymlouvat nemůže …
David Marek, Patria Online