SE vlastní asi 88 % produkčních kapacit na Slovensku, operují tak s kapacitou téměř 7 GW. Následující graf ukazuje strukturu výroby a nákupů elektřiny SE v roce 2002. Evidentní je dominance jaderných zdrojů a relativně velký význam vodních elektráren. Kapacita, objem produkce z jaderek a s nimi spojené problémy pochopitelně ústí v to, že slovenská vláda preferuje privatizační zájemce o všechna, tj. i jaderná, aktiva SE - hodlá nejprve zvážit nabídky na všechna aktiva SE, v případě jejich nedostatečné atraktivnosti pak zváží i nabídky na část aktiv. Ne nezajímavý je poměrně velký podíl nákupů elektřiny v zahraničí, doprovázený současným velkým objemem prodejů v zahraničí (viz následující graf).
Zdroj: SE
Následující graf ukazuje strukturu spotřeby a zákazníků SE. Potvrzuje vysoce významnou roli exportů, největším domácím odběratem je ZSE, následovaná SSE a VSE. V souvislosti s exporty zopakujme, že Slovensko je významným uzlem pro dálkový přenos elektřiny, to jak severo-jižním směrem, zejména z Polska do Maďarska, tak východo-západním; 400 a 220 kV spoje s ČR, Maďarskem, Polskem a Ukrajinou jsou obvykle plně vytíženy. Dá se předpokládat, že s postupující liberalizací mohou nabýt na napočtu i významu pro SE i koncoví zákazníci, regionální distributoři ve vlastnictví významných evropských hráčů (viz níže) jsou ale na poli dodávek energie významným konkuremtem.
Zdroj: SE
Privatizace tří distributorů, kteří odebírají více než 50% produkce SE, již byla dokončena, 49 % podíl ve společnosti Západoslovenská energetika (ZSE) je vlastněn E.ON, Stredoslovenská energetika (SSE) EdF a Východoslovenská energetika (VSE) RWE. Sousedství s ČR a rozdělení distribuce v této zemi pak dává následující rozdělení sil v distribuci v bývalém Československu:
Zdroj: Patria Finance
Podle některých indikací by SE v roce 2003 mohly dosáhnout čistý zisk až 2 miliardy Sk, strmý nárůst oproti 234,91 milionu Sk v roce 2002. Lepší hospodaření by měly ovlivnit hlavně vyšší tržby, které v létě meziročně stouply o zhruba 800 milionů Sk - zejména odraz nárůstu cen elektřiny v EU a v regionu. Klíčovým faktorem pro tuto společnost v budoucnu je ale restrukturalizace, a to jak co se týče:
- operací a následné úspory v nákladech, vyššího provozního a volného cash flow, (které bude mimo jiné užito na doladění finanční struktury společnosti),
- struktury financování ve smyslu poměru dluhu a vlastního jmění a struktury dluhu (krátkodobý/dlouhodobý, měnová rizika apod.). K druhému podotkněme, že SE např. plánují vydat v prvním čtvrtletí 2004 sedmileté eurobondy za 200 milionů EUR, předtím chtějí získat ratingové ohodnocení od agentur Moody's a Fitch.
Co se týče operační efektivnosti byla výkonnost SE v roce 2002 daleko za ČEZ, což je reflektováno v maržích na všech operačních úrovních od přidané hodnoty po EBIT (i očištěno od mimořádných položek). Slabá ziskovost tržeb je pak přímo odražena v návratnosti kapitálu hluboko pod relevantními požadovanými mírami návratnosti (implikaci pro P/BV netřeba zdůrazňovat). To vše přes vyšší průměrný výnos na prodanou jednotku elektřiny (vliv má samozřejmě i velikost produkčních nákladů obou společností ve vazbě na strukturu jejich produkčních zdrojů). Je známo, že společnost chce do konce roku 2005 redukovat počet pracovníků ze současných 9,600 o 20%, výše uvedené však indikuje, že restrukturalizační potenciál je výrazně vyšší.
Jiří Soustružník, Patria Finance
Předchozí díly ze série o Slovenských elektrárnách a ČEZu:
1. ČEZ, hodnota jeho akcií a Slovenské elektrárny
2. Energie na Slovensku