Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Vzdělání? A kdo to potřebuje?

Vzdělání? A kdo to potřebuje?

6.2.2004 13:30
Autor: 

Česká ekonomika nevyniká zrovna velkým podílem vysoce kvalifikované produkce. Jedním z důvodů je historická struktura ekonomiky („dílna střední Evropy“), do značné míry však jde i o reflexi komparativních (ne)výhod české pracovní síly ze strany investorů (domácích i zahraničních). Češí nejsou nijak zvláště vzdělaní, vysokoškoláků je stále velmi málo, polovina uchazečů se na vysoké školy nedostává, zato máme stále systém „státních učňů“, kde jsou perspektivy absolventů velmi nejasné.

Nízká kvalifikace pracovní síly je jistě handicap, ale dá se změnit. Irsko před třiceti lety mělo ještě horší výsledky než my a dnes má pracovní sílu vyhledávanou pro kvalifikaci (a ochotu pracovat…). Lepší vzdělání však stojí peníze. Hodně peněz. Ty mohou být buď od státu nebo od soukromého sektoru, tedy především samotných studentů. Je alarmující, že v České republice nejen že výdaje na vzdělání nerostou, ale dokonce klesají!

Mezivládní organizace OECD ve svých statistikách uvádí, jak se mezi roky 1995 a 2000 měnily výdaje na vzdělání v jejích členských zemích. Údaje nejsou úplné, ale přesto naznačují mnohé. Nejrychleji rostly výdaje na vzdělání v Řecku (o 60% za 5 let). Tempo růstu nad 30% zaznamenaly ještě Irsko, Austrálie a Portugalsko. Je výmluvné, že s výjimkou Irska rostly ve všech těchto zemích rychleji soukromé výdaje na vzdělávání než státní. Například v Portugalsku vyrostly soukromé výdaje o 189% a státní „jen“ o 29%. Obdobně v Austrálii, kde byla spuštěna reforma financování vysokoškolského vzdělávání, která zavedla poplatky za studium, vzrostly soukromé výdaje o 54%, zatímco státní o 25%.

Česká republika v tomto srovnání dopadla katastrofálně! Celkově jsme jedinou zemí, kde se výdaje na vydělávání významněji snížily! V roce 2000 jsme na vzdělávání vydávali o 9% méně než v roce 1995… Pokles byl výraznější u soukromých výdajů na vzdělávání, které se 5 let snížily o 39%, státní výdaje však klesly také, o 4%.

Je evidentní, že český systém financování vzdělávání není dobrý. Soukromých peněz jde do systému málo, protože vláda je tam nechce, a státních peněz bude vždycky málo, neboť české veřejné rozpočty jsou zatíženy obrovskými sociálními výdaji. Takže jsme uzavřeni ve „špatném ekvilibriu“. Do vzdělávání jde málo peněz, proto je jeho kvalita špatná, proto je česká pracovní síla ne příliš kvalifikovaná a proto je naše ekonomika omezena ve svém růstu mizernými 3% ročně. Protože s tím už 15 let nic neděláme (naopak, výdaje dále snižujeme), tak to tak zřejmě chceme a všechno je v pořádku. Slovy „klasika“: „snad nám naše děti prominou.“

Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.


Váš názor
  • Statni VS
    16.2.2004 17:36

    Nekdo by mohl zmenit diskuzni system, Nty komentar v threadu uz ma sloupecek o sirce 1 cm... Tedy reaguji: [[[[ve vyspelych demokratickych zemich by nebylo jedineho milionare]]]] Fajn, takze se podivejme, jak je to ve vyspelych dem. zemich: zdaneni kolem 40% (monarchicke rezimy 19.stoleti: zdaneni kolem 10%, spise pod). Milionari zurive prchaji smer Bahamy, Monako apod., ze Svedska milionari prchaji, jak muzou, danove raje jsou jenom pro bohate, takze nakonec to stejne skonci tak, ze dane plati pouze ti chudi. [[[[pravo navstevovat soukr. skolu samozrejme mate]]] Jo. Jenomze nemam pravo neplatit tu statni, jeste aby mi nekdo zakazoval navstevovat soukromou, to tak.. [[[[v Indii uspesne souziti statnich a soukr skol]]]. No, ono to spis funguje tak, ze ty statni skoly jsou tam tak hrozne, ze uz i cas tech deti je drazsi, nez aby tvrdly ve statnich skolach. Vice napriklad http://www1.nextgenfoundation.org:8080/PrivateSchoolsInIndia.html . [[[[ obsahu výuky si rozhodují VŠ sami jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy]]]] A co jsem napsal spatne? Zarucuje tento zpusob volby nejakou kvalitu? Pokud vzdelany, certifikovany pracovnik Univerzity zjisti, ze je pro narod 'dobre' a 'poucne' podivat se na Novy Zeland, tak to proste tak bude? Jak vedi urednici/pracovnici VS, ze zrovna ty predmety, ktere vyucuji, jsou zadane? VS by si to 'mela' zajistit. Jenze VS dnes neni nicim motivovana, protoze je placena z dani, nikoliv z penez studenty, takze zakaznici (studenti) nemohou volit svymi 'korunovymi' hlasy, co by se jim libilo nejvic. A kdyz uz jednou ty dane zaplatili (nebo jejich rodice) tak uz nemaji ty penize, aby je vrazili do soukrome skoly.
    ondra (s malym O)
  • ......na neco jste zapomneli
    16.2.2004 12:11

    1. Docela me prekvapuje,ze nikdo nevi, ze existuji VOS a nechapu, proc nejsou podporovany trochu vic (tam uz se casto skolne plati a nemate studentske vyhody - levna strava a levne bydleni). Jsou srovnatelne s prvnimi dvema roky studia na fr.univ (ofic. titul DEUG - jestli ten titul neni spravne, tak me opravte). A nejsem si jisty, zda se vubec VOS pocitaji do VS vzdelani. 2. Soukrome VS u nas existuji. A muze tam jit kazdy,kdo na to ma-financne. A proc nejsou prilis kvalitni? ...Protoze vetsina ceskeho naroda chce vyzdimat ze statu maximum, a proto vsichni chteji studovat zadarmo a tim se vytvari pretlak studentu na statni skoly a ty si pak mohou vybirat a na ty soukrome zbyde ten neuspesny zbytek.... 3. (v pripade skolneho) Poradte mi panove velci ekonomove, u ktere banky bych si mohl pujcit na studium za nelichvarsky urok - tzn. mene nez 10%. Studentska pujcka na cokoliv (treba na nove auto) od Societe General pro fr.studenta je urocena 3,6%. 4. Rozeberte si to jak chcete, ja odchazim na dotovany obed za 2,60Eur.
    Pavel Kol.
  • Soukromé zdroje ve školství jsou pozitivum
    12.2.2004 14:08

    Já jsem pro zavedení školného na VŠ i středních školách, protože zvýší odpovědnost studujících posílení spolupráce zaměstnavatelů se školami, protože usnadní nástup do zaměstnání zavedení transparetních nezávislých výkonnostních ukazetelů pro srovnání jednotlivých škol, protože zlepší učební programy definici základní úrovně vzdělanosti (základní školy),kterou hradí pouze stát - aby byla naplněna Ústava posílení programů podporujících studium v zahraničí, aby studenti získaly nadhled a úlevy na daních téch, kdo se učí a podporují vzdělávání (rodinám i zaměstnavatelům), aby bylo z čeho školné platit
    Ondra
    • Aby bylo z čeho školné platit ...
      13.2.2004 15:17

      Vámi navrhovaný systém soukromého placeného školství nefunguje nikde na světě. V zemích, kde soukromé školství existuje, se vždy jedná o kombinaci státního a soukromého školství (proč státní školství nevymizelo, když soukromé je tak výborné, nechám na Vás). Aby měly úlevy na daních smysl, musí se vztahovat na ty, kteří mají dostatečný příjem (což bohužel u nás není případ většiny rodin, které mají děti na školách). Cestování je sice pěkná věc, ale pokud nechceme mít nezaměstnanost přes 10 procent (a tomu odpovídající výdaje ze státního rozpočtu) je mnohem lepší investicí podpořit vzdělání mladých lidí.
      Pavel
      • Zmizeni statnich skol
        15.2.2004 20:20

        ...proc statni skolstvi nevymizel, kdyz soukrome je tak vyborne... Statni skolstvi neni rizeno ziskem, ale rozhodnutim 'statu'. Tedy pokud se stat nerozhodne, ze statni skolstvi bude, tak bude - bez ohledu na kvalitu. Otazka spise zni: proc soukrome skolstvi (ktere je rizeno ziskem) existuje vedle statniho - kdyz vlastne statni skolstvi pokryva stejny segment a to zdarma! Jak je mozne, ze se prodava 'soukromy' produkt (a prodejce prodava se ziskem!!), pokud na trhu existuje jiny produkt stejne kvality a nulove ceny? Zjevne asi neni stejne kvality. Jinak poplatky na VS problem nevyresi - dokud skoly nebudou soukrome, tak jsou veskere poplatky jenom 'pokus o trh'. Sdelit skolam, ze za 2 roky budou financovany pouze ze skolneho nebo ze zdroju, ktere si sezeneou, by se trznimu principu podobalo nejvice, jenomze tu je dalsi problem s majetkem skoly, ktery se samozrejme velmi rychle 'vytuneluje' (pokud se tak jiz nestalo).
        ondra
        • Ne(Zmizení) státních škol
          16.2.2004 11:37

          Vámi uváděné rozhodnutí 'státu' jako rohodnutí něčeho hluboce netržního je omyl. Jakou stranu většina voličů zvolí, taková je vláda a její rohodnutí. Pokud budou chybné, můžete si při dalších volbách opět tržně vybrat. Tedy školství bude existovat takové, jaké si bude přát většina voličů. Proč si v žádné zemi zatím voliči nezvolili jen soukromé, nechám opět na Vás. Máte pravdu v tom, že soukromé školy při dostatečně vysokém školném mohou zaručit lepší materiální vybavení než státní. Ale mají všichni studenti na to ? Jistěže ne. Proto existují státní školy, kde i talentované děti z chudých rodin dostanou šanci na lepší budoucnost. Ostatně, kolik nositelů Nobelovy ceny bylo absolventy Beverly Hills ? Proč je Collin Powell prvním černošským ministrem zahraničí USA ?
          Pavel
          • Statni skoly
            16.2.2004 12:00

            Demokracie neni rovna volnemu trhu. Asi nejkrasnejsi definice demokracie, kterou jsem videl: Mas dve kravy. Tvi sousede rozhodnou, kdo dostane mleko. Zastupitelska demokracie: Mas dve kravy. Tvi sousede vyberou cloveka, ktery rozhodne, kdo dostane mleko. Duvod proc statni skoly existuji je ten, ze to 'stat' rozhodl. Jak to oduvodnil je jina vec, ale neni to duvod. V 10. stoleti take chude deti nemely na vzdelani a statni skoly neexistovaly. Proc si v zadne zemi nezvolili soukrome vyplyva z definice demokracie viz vyse. Zajimava je ted situace v Indii, kde je statni skolstvi a vedle toho obrovsky sektor soukromeho skolstvi. O tom, ze v Indii je spousta chudych lidi neni pochyb, presto prevazna vetsina lidi posila sve deti do soukromych (placenych) skol. Argument, ze na to chudi lide nemaji je vubec dost zcestny - ja taky nemam na dovolenou na Novem Zelandu. A urcite na to mam 'pravo', protoze vylet na NZ mi prinese spoustu novych zkusenosti, ktere bych vyuzil k poskytovani novych sluzeb a prispel bych ke konkurenceschopnosti CR, takze by nebylo spravne, abych svuj talent nevyuzil a stat by mi to mel 'po pravu' zaplatit. Jak vubec rozhodne stat, co ma takova statni skola ucit? Demokratickou volbou? Ufff...mi sousede rozhodnou, co bude statni skola ucit moje deti....
            ondra
            • Obsah vyuky
              16.2.2004 12:56

              Váš příklad definice demokracie je bohužel úplně mimo. Pokud by tomu tak bylo, tak by ve vyspělých demokratických zemích nebylo jediného milionáře, protože by si jeho majetek jeho mnoho mnohem chudších sousedů dávno rozdělilo. Na příkladu Indie jste sám uvedl úspěšné soužití státního a soukromého školství. Jaká je výše "převážné většiny" v procentech neuvádíte, podobně výše školného v soukromých školách (ve srovnání s průměrným platem). Právo navštěvovat soukromou školu samozřejmě máte (vč. Cambridge či Oxfordu). Můžete složit úspěšně přijímací zkoušky, zadlužit se a zkusit to. Nevím nakolik znáte fungování vysokých škol, ale o obsahu výuky si rozhodují VŠ sami jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Odborníci pověření ministerstvem školství provádí akreditace, tedy ověření kvality výuky (a nejen státních škol).
              Pavel
  • Školství, zdravotnictví, co je další ?
    10.2.2004 12:36

    Vysoké školy byly "reformovány" tím, že vzniklo zbytečně mnoho regionálních (snad už chybí jen Valašská univerzita, ale nevím co by tam Bolek učil :-) a stávající zavedené prudce navýšily počet studentů. Vše je honbou za co nejvyšším počtem studentů (bez ohledu na možnosti kolejí, poslucháren), podle kterých VŠ dostávají peníze ze státního rozpočtu (podobnost s bodovým systémem kolabujícího zdravotnictví čistě náhodná ... ). Tak od roku 1990 (tedy napříč všemi vládami a stranami) dochází ke groteskním situacím typu: přijmeme do prvního ročníku 100 lidí (učebny jsou na 30), skutečně nastoupí 50, prvák přežije polovina. Kolik nastoupilo ? 100 ... Kvalita výuky na regionálních univerzitách je velice bídná a v zavedených univerzitách kapacity stárnou. Kvalitní absoluventi (bohužel dokonce i ti, kteří dokončí doktorát) kvůli nízkému platu začínajících pedagogů odchází. Tradiční úhybný manévr pana Schneidera k soukromému sektoru je ale falešná stopa. Řešením je zrušení regionálních univerzit (nebo nechť se stanou soukromými a studuje na nich, kdo na to má), dostavba a oprava tradičních VŠ (které poptávku bohatě pokryjí). Uspořené prostředky by byly použity na zvýšení platů pedagogů, aby i na trhu práce byl o tyto profese zájem. Penalizací pro přijaté studenty, kteří bez oznámení nenastoupí na školu (protože se dostali na jinou), by byl odstraněn problém každoroční alchymie, kolik jich ve skutečnosti bude ? Tak by se mohlo naše vysoké školství kvalitou vrátit opět tam, kde např. v humanitních vědách bylo na začátku devadesátých let. Jsem proti jakýmkoliv dalším poplatkům na vysokých školách, protože náš malý státeček by měl talenty naopak podporovat a ne jim házet klacky pod nohy a ztěžovat jim život proto, že nepocházejí z "lepší" rodiny. Přijímací zkoušky jsou dostatečným sítem pro vstup na VŠ. Ostatně Angličané ví asi moc dobře, proč bojují proti zavedení každého nového poplatku, byť by byl na začátku sebemenší. Co se z něho časem může stát by v našich poměrech mohla dokumentovat výše poplatku za přijímací zkoušky ...(tady by se dala názorně ukazovat naše "deflace")
    Pavel
    • Regionalni university
      12.2.2004 15:42

      Nesouhlasim s Vasim pohledem na regionalni university. Do roku 1989 jich bylo v CR velice malo, a to ze vznikla Zlinska Batova ci Slezka v Opave je jen dobre. Nelibi se mi jejich dalsi atomizace, kdy snad bude v kazdem okresni meste nejaka pobocka, tak jako je ted v Kromerizi, planuje s v UHradisti, v Melniku, atd. Spis by tyto university by meli koncentrovat co nejvice vzhledem k nakladum, studentum a akademickym odbornikum. Pochybuji ze jednoodborova VS nejak vyrazne ziska na prestizi ci zajisti kvalitu uciva, kde rozsahu akademickeho uciva potrebuje rady kvalifikovanych lidi, a nemluve o zarizenich jakym jsou laboratore, ci knihovny. Velke regionalni university jakym by mohla byt Batova ve Zline maji perspektivy a navic se spojit s mistnim podnikatelskym prostredi, ale to, ze v kazdem meste bude mit svou pobocku nabizejici je jeden obor, tak zadnou slavu neocekavam.
      Mirek
      • nová vš
        14.2.2004 8:34

        UTB Zlín navázala na technologickou fakultu VUT a přidala další fakulty a myslím že se dost snaží aby kvalita její výkuky byla na vysoké úrovni. Myslím si že o ní ještě uslyšíte (v tom dobrém slova smyslu).
        Student UTB
        • Počet vysokých škol
          16.2.2004 12:27

          Existence vysokých škol má smysl v krajských městech (tak byla věta "...zbytečně mnoho regionálních..." myšlena. Zrušení regionálních se vztahuje samozřejmě k těmto nadbytečným). Krajská města mají (nebo by spíš měly mít) dostatečně rozvinutou dopravní infrastrukturu, dostatek ubytovacích míst (tady "měly" platí ještě víc), dostatečný počet podniků pro uplatnění absolventů a jejich praxi. Odloučená pracoviště vysokých škol existovala vždy (hlavně kvůli praktické výuce), ale je nesmysl v malých městech zakládat univerzity.
          Pavel
  • Udělejme to jak to udělali v Austrálii.
    6.2.2004 23:49

    Snížíme úroveň tak aby místo původních 3% nejlepších studentů z každého ročníku se dostalo na vysokou takových 20%. Brzy budeme vykazovat statisíce vysokoškoláků. Škoda že nebudou moc vědět, no ale to přece nevadí, že? Pak vyhradíme třetinu míst pro zahraniční studenty, ty budou platit 50.000 EUR za medicínu a 15.000 EUR za phylizofický diplom. Ty nemusý nic vědět protože půjdou prič po studiu. Tím máme školství zaplacený.
    Visitor
    • snižování úrovně?
      9.2.2004 10:24

      nevěřím, že snížit úroveň je jediná cesta na VŠ pro těch 20%. univerzity by měly přestat fungovat jako filtr oddělující zrno od plev. místo toho by škola měla mít zájem na tom, aby se studenti mohli naučit to, co neumí. v současnosti nejsou IMHO studenti bohužel pokládáni za zákazníky univerzit a školám je jedno, co z jejich absolventů bude a jak se uplatní - v současném systému školství to je pro školy zcela okrajovou motivací ke zvýšení jejich pedagogické úrovně. a bohužel i některým studentům tento vztah k univerzitě vyhovuje a zkoušky berou jen za jakýsi klacek pod nohama na ceste k titulu, i když by logickým hlavním cílem studentů mělo být něco se naučit.
      tomas hladik
      • Snižování úrovně!
        25.2.2004 12:05

        Samozřejmě, pokud má školu nikoliv jen navštěvovat, ale také absolvovat 20% populace musí být úroveň požadavků nižší než pokud jí má absolvovat 5%. Zkuste přemýšlet.
        ČTENÁŘ
        • Snižování úrovně?
          1.3.2004 17:23

          znamená to, že pokud je procento vysokoškoláků v populaci v ČR jedno z nejnižších v Evropě, je tedy v ČR úroveň VŠ vzdělání jedna z nejvyšších v Evropě? zkuste přemýšlet.
          tomas hladik
          • Ano JE.
            1.3.2004 23:14

            Nic tak obtížného jako Česká maturita nikde nexistuje. Všeobecné vzdělání je tu na nejvyšší úrovni. V USA je všechno jen multiple choice questions, a to ještě mají problém že to je moc stresující pro ty studenty.
            Visitor
            • obtížná maturita
              2.3.2004 12:11

              ano, česká maturita je obtížná...otázkou je, jestli maturantům tyto znalosti k něčemu jsou a zdali je dokážou v praxi efektivně využít. anebo je využijí jenom u přijímaček na vysokou? v předcházejících reakcích jsem ale měl na mysli především vysoké školy.
              tomas hladik
  • jak se ceni vzdelani
    6.2.2004 21:11

    Vystudoval jsem prestizni VS ve Francii a ziskal PhD. v USA a musel jsem se vratit do Cech, protoze se nemel kdo starat o starnouci rodice. A kdyz jsem hledal v Praze praci? Absolutni nezajem o kvalifikovaneho odbornika - pohovor byl zpravidla veden dvacetiletymi dobre vyvinutymi devcaty, ktere pri hovoru o strategicke interakci vubec nevedely, ktera bije a vysledek? Ani jedna firma v Praze neprojevila zajem, bylo treba vydat se zase zpatky do ciziny... P.S.: Je mi 37 let.
    doktor
    • Bohužel stejná zkušenost
      9.2.2004 10:05

      MBA ze školy v první světové desítce - identické zkušenosti. Plus úspěšná podnikatelská minulost, která nikoho nezajímá. To všechno dovršuje věk (41), ve kterém je člověk v tuzemsku považován za starou strukturu. Prostě vražedná kombinace. Nechci říkat, že jsem místo nesehnal, ale musel jsem udělat opravdu hodně kompromisů.
      skipper
      • úplně stejný příběh
        11.2.2004 13:04

        Mám uplně stejné "zkušenosti" jako vy. Dvacetileté "vyvinuté" personalistky asi poprvé viděly diplom z MBA a tak je nenapadlo nic jiného, než mne zkoušet z angličtiny... Nejhorší ale bylo, že řada velkých společností (často s požadavkem MBA v inzerátu) mi ani nebyla schopna poslat odpověď- Český telecom, ING Bank, ABN Amro, PVT atd. Nakonec jsem kvůli zaměstnání udělal největší kompromis svého života, i když si myslím, že v 34 letech je na to člověk ještě mladý.
        Milan
    • Mam naprosto stejne (otresne) zkusenosti
      7.2.2004 17:29

      Vystudoval jsem dve obchodni skoly v Nizozemi + 3 roky praxe tamtez. Kdyz jsem potom v Praze shanel zamestnani, tak mi to bylo spise na prekazku. Neduvera, strach a a jakysi podivny druh zavisti ze strany mych potencionalnich nadrizenych behem vstupnich pohovoru + naproste diletanstvi "naborciku" (typu Mgr. z Kotehulek) mne naprosto znechutili. Nyni dokoncuji MBA v Australii, a prestoze se hodlam vratit zpet do Evropy, tak do Ceske republiky urcite ne. PS: (perlicka) Behem meho, asi hodinoveho, vstupniho pohovoru s ceskou pobockou Microsoftu se mi nepodarilo z jejich "manazerskych spicek" vymamit, co ze to vlastne ode mne ocekavaji.
      EAST
      • Prosim o info
        21.11.2004 18:00

        Zdravim, nakolko som este len student, na reakciu na uvedenu skusenost este nemam skusenosti, chcem ta vsak poprosit o blizsie info o studiu MBA v Australii, nakolko o tom vazne rozmyslam. Je to na nieco, ma to uroven, ma to perspektivu, daju sa naklady na studium a zivot vykryt pracou 20 hodin tyzdenne a odpovede na podobne otazky /staci strucne/ by som poprosil mailom na uvedenu adresu. Diki moc... Tomas
      • to snad ne....
        15.2.2004 15:44

        když tak před 2 lety Műhlfeit (MS) prohlásil, že ho doma v ČR nikdo nechce, myslel jsem že si dělá srandu a jak tak sleduji tak asi ne...........
        student
  • Další oblíbená pověra- nedostatek míst na VŠ
    6.2.2004 19:42

    Neuspokojený zájem o studium na VŠ se týká humanitních oborů (z technických jen architektury). Nedostatek kvalifikovaných odborníků je právě opačný - chybějí lidé z technických oborů. Zlikvidování zbytku učilišť, ze kterých vycházejí kvalifikovaní dělníci nám moc nepomůže. Jen se možná krom stěhování firem dál na východ za levnější silou dočkáme i stěhování tam, kde ještě budou kvalifikovaní dělníci (i za cenu vyšších mzdových nákladů). Sežeňte mi kvalifikovaného obraběče (musí umět vyrobit ozubené kolo větší převodovky podle výkresu) a já vám za něj nabídnu 3 absoluventy VŠE s průměrem 1,2. Jasně, je levnější když pan profesor něco hodinu kváká v učebně stovce studentů, než když se má 10 učňů hodinu učit na frézce. BTW: Nevšiml jste si nikdo, jak velká je disproporce mezi zájmem mužů a žen o studium na VŠ a proč tolik mužů pokračuje ve studiu i na další škole? Myslíte, že zájem přežije i konec tzv. "povinné vojenské služby"?
    Kozina
    • 6.2.2004 20:12

      čas od času se v navinách objeví titulek typu "češi jsou levná a KVALIFIKOVANÁ pracovní síla" apod. kam se tedy všichni ti kvalifikovaní schovali?? nebo těch sotva 10% VŠ v populaci znamená, že Češi jsou dostatečně kvalifikovaná pracovní síla?
      tomas hladik
    • kvalifikovaní dělníci
      6.2.2004 20:06

      výrazný nedostatek kvalifikovaných dělníků lze pozorovat a nejedná se jen o strojaře. například ve stavebnictví je jen stěží možné najít dostatečně kvalifikovaného jeřábníka nebo obsluhu rypadla - mladí nejsou dostatečně zkušení, aby jim byl svěřen stroj za 10M a ti starší uz nejsou schopni pracovat s elektronikou a palubními počítači, které jsou dnes samozřejmostí. dobrá - dělníci chybí, VŠ technici chybí - kdo nám tedy přebýva??
      tomáš hladík
  • současný stav
    6.2.2004 15:08

    Co je taky zajímavé, že se i v soukromých firmách stále často uplaťnuje protekce a tzv. tlačenka od někoho známého. Sám ještě studuju a jenom koukám, když z vrstevníku zrovna někdo nastoupí a referuje kolik bere, že nic vlastně nedělá a nakonec se přizná, že mu někdo pomohl. Jinak samotnou kapitolou jsou odchody striktně vzato nekvalifikovaných politiků do čelních pozic firem. To je dost demotivující a odpuzující.
    Tomas
  • Výstižné
    6.2.2004 14:52

    Je to přesně tak. A jak už je v našich končinách několik desetiletí obvyklé - ryba smrdí od hlavy. Já když sháním práci, musím mít praxi, musím znát X jazyků, musím mít VŠ příslušného směru a dobrou referenci. A to jsou konkurzy na řadového programátora- analytika. A když vidím, jak o globálních věcech rozhodují politici, kteří nedovedou zkombinovat, že z A a B vyplývá C, kteří šli do politiky bez vzdělání a pak si obstarali papír (to okoukali od komunistů) a jejichž jedinou devizou byl tzv. morální kredit (který ztratili jen co se dostali k lizu) - ano vzdělání je u nás skutečně k ničemu.
    Pozorovatel
    • nepozorný Pozorovatel
      9.2.2004 15:01

      Milý Pozorovateli, zapomínáš, že ty politiky, kteří nedovedou zkombinovat, že z A a B vyplývá C a kteří šli do politiky bez vzdělání, jsi tam mimo jiné zvolil i Ty! Tak teď neskuhrej!!!
      Aleš
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data