Je letitou zkušeností mnoha domácích podnikatelských subjektů, že jedno a totéž ustanovení zákona finanční, živnostenské a jiné správní orgány, ale i soudy vykládají různě a navzájem se přitom nerespektují. V okamžiku, kdy se Česká republika stane členem Evropské unie, bude situace ještě složitější, neboť kromě českých právních předpisů budou muset státní orgány aplikovat i mnohá ustanovení Smlouvy ES, evropských nařízení a ve vymezených případech též směrnic. Stávající členské státy již mají s takovou aplikací mnohaleté zkušenosti, přesto však ani u nich nejsou podobné problémy výjimkou. Evropský soudní dvůr („ESD“) nedávno vydal dvě dlouho očekávaná rozhodnutí, která v této oblasti přináší významný posun.
Ve věci C-129/00 Komise v. Itálie se jednalo o to, že italské finanční orgány v minulosti vybraly určitou daň v rozporu s právem ES. Aby Itálie tuto situaci následně napravila, přijala ustanovení, které upravovalo refundaci takto vybrané daně. Podmínkou refundace však bylo, že daňový poplatník prokáže, že příslušnou část daně nepřenesl dále na své zákazníky. Ustanovení tedy vycházelo z domněnky, že k takovému přenosu daňové povinnosti došlo. Navíc byly příslušné důkazní dokumenty požadovány i po uplynutí doby, po kterou byli daňoví poplatníci ze zákona povinni účetní doklady archivovat. Část italských soudních a správních orgánů pak toto ustanovení v praxi aplikovala. ESD již v minulosti upozornil na protiprávnost takového postupu, protože ztěžuje efektivní aplikaci evropského práva. Itálie na tento dřívější rozsudek reagovala tím, že dané ustanovení sice v zákoně zrušila, ale jak se později ukázalo, přesunula jej do prováděcího předpisu. ESD ve svém novém rozhodnutí v dané kauze konstatoval, že tím, že Itálie dovoluje části svých správních orgánů a soudů (včetně Nejvyššího kasačního soudu) dlouhodobě ignorovat evropské právo, porušuje své závazky ze Smlouvy o založení ES.
Vztah národních a správních orgánů k evropskému právu řeší i další rozhodnutí ESD. Obecně totiž platí, že národní soudy jednotlivých členských států při svém rozhodnutí musí používat i právo ES, je-li v daném případě aplikovatelné. Aby národní soudy vykládaly komunitární právo ve stejných případech stejným způsobem, mají v situacích, kdy se objeví nejasnost ohledně výkladu komunitárního práva, možnost a někdy dokonce povinnost vznášet tzv. předběžné otázky na ESD a poté se řídit jeho odpověďmi. Rozhodnutí o tom, zda v konkrétním případě národní soud předběžnou otázku položí či nikoli, včetně posouzení, zda nastaly okolnosti pro povinné položení předběžné otázky, je však ponecháno na tomto soudu samotném. Strany sporu před národním soudem tedy nemají právní nárok na to, aby národní soud předběžnou otázku k ESD položil. Soudy členských států této okolnosti často zneužívají a předběžnou otázku nepokládají. Pokud pak národní soud evropské právo interpretuje nesprávně, může tím dojít k poškození některého z účastníků. ESD se k tomuto problému vyjádřil rozsudkem ve věci C-453/00 Kühne & Heitz. Výše uvedený rozsudek otevírá cestu pro určitou možnost nápravy takové situace. Pokud totiž národní soud svým rozhodnutím potvrdí správní rozhodnutí, aniž by položil předběžnou otázku, a později z rozhodnutí ESD v jiné věci vyplyne, že správním orgán a národní soud v daném případě vykládaly komunitární právo nesprávně, má příslušný správní orgán za jistých okolností povinnost revidovat své předchozí rozhodnutí ve světle později vydaného rozhodnutí ESD. To se může např. právě v případech nesprávně vybrané daně ukázat jako výborný právní nástroj k rozetnutí bludného kruhu, kdy příslušný národní soud podporuje nesprávný názor správního orgánu mj. tím, že si nezjistí správný výklad komunitární normy.
Judikaturou ESD chránící jednotlivce proti nesprávnému postupu soudních i dalších orgánů jejich vlastního státu tak byla opět posílena efektivita práva ES. Již v brzké budoucnosti uvidíme, do jaké míry jsou na otázky interpretace evropského práva připraveny české orgány. Je však třeba počítat s tím, že vzhledem k tomu, že doba vyřízení předběžné otázky u ESD trvá v průměru 2 roky, správný postup národního soudu nemusí znamenat nejrychlejší cestu k rozhodnutí.
Pavel Svoboda
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal