V minulém článku jsme uvedli téma privatizace SE a konstatovali jsme, že v privatizačním tendru na 66% podíl v SE pokračuje všech pět uchazečů, údajně pouze dvě společnosti (ČEZ a UES) mají zájem o celek a tři pouze o klasickou část. Poslední vývoj ukazuje, že Sloveská vláda hodlá nejprve zvážit nabídky na všechna aktiva SE, v případě jejich nedostatečné atraktivnosti pak zváží i nabídky na část aktiv. Posouzení vlivu možné akvizice SE na ČEZ se tak stává aktuálnější.
Nyní prezentujeme celkovou energetickou situaci Slovenska - pohled na strukturu spotřeby primárních energií na Slovensku (druhý graf) a srovnání s ČR (první graf) ukazuje výrazně nižší význam uhlí na Slovensku, které je "nahrazované" jednak energií vodních elektráren ale zejména plynem a jadernou energií:
Zdroj:BP, Patria Finance
Absolutní výši spotřeby primárních energií (mtoe) a porovnání s ČR pak demonstruje následující graf. V ĆR bylo v roce 2002 spotřebováno 41,5 mtoe primárních energií, na Slovensku téměř polovina - 19,4 mtoe primárních energií.
Zdroj:BP, Patria Finance
Celková produkce elektřiny v TWh na Slovensku je znázorněna v následujícím grafu. 83% produkce v roce 2002 přitom připadlo na zdroje SE. Změny v produkci v jaderkách jsou reflexí nájezdu kapacit v Mochovcích, produkce ve vodních elektrárnách je do značné míry ovlivněna klimatickými vlivy.
Zdroj:seps
Z grafu je opět patrný vysoký význam jaderné energetiky, obě jaderné elektrárny jsou provozovány SE. Slovenská vláda by přitom by podle některých indikací mohla preferovat zájemce o jadernou část SE, protože jí záleží na dostavbě nedokončené atomové elektrárny v Mochovcích - odhodlání dostavět třetí a čtvrtý blok elektrárny bude v tendru údajně velmi důležitý bonus. Problematika jaderné energie samotné (zejména sociálně-politické postoje k ní a operační a ekonomické charakteristiky produkce v jaderných elektrárnách) je tak vedle vysokého zadlužení SE dalším důležitým faktorem při hodnocení slovenské energetiky a hodnocení atraktivnosti akvizice SE společností ČEZ.
Produkci určujícím vlivem je samozřejmě primárně velikost celkové poptávky po slovenské elektřině, tj. domácí poptávka+exporty-importy. Bilanci domácí spotřeby, exportu a importu v TWh prezentuje následující graf:
Zdroj:seps
Je patrné, že exporty hrají v porovnání s velikostí domácí spotřeby relativně vysokou roli, významný je obchod s elektřinou (ve smyslu import/export) celkově. Slovensko je také významným uzlem pro samotnou transmisi elektřiny, to jak severo-jižním směrem, zejména z Polska do Maďarska, tak východo-západním. 400 a 220 kV spoje s ČR, Maďarskem, Polskem a Ukrajinou jsou plně vytíženy.
Historie liberalizace elektroenergetiky na Slovensku je následující: leden 2002 – volní zákaznící se spotřebou nad 100 GWh ročně, leden 2003 nad 40 GWh od 2004 nad 20 GWh za rok.
Jiří Soustružník
Předchozí díl ze série s názvem "ČEZ, hodnota jeho akcií a Slovenské elektrárny" naleznete ZDE.