Druhá fáze rozpočtové reformy byla prozatím redukována na další přesun od přímého zdanění k nepřímým daním. O přesunu nejvýznamnějších položek, z hlediska rozpočtových příjmů i dopadů na rodinné rozpočty, ze snížené do základní sazby DPH, bylo de facto rozhodnuto před včerejším jednáním a nejedná se tedy o vládní "zásluhy", ale harmonizaci s legislativou EU. Zajímavými inovacemi je společné zdanění manželů s dětmi a sleva na dani. Sleva na dani ovšem mohla být konstruována obvyklým způsobem jako v USA či UK, kde se nejedná o fixní částku, ale v podstatě o sociální dávku navázanou na výši příjmu (do určité výše). Zároveň s tím mohly být redukovány klasické přídavky. Daňové zatížení práce se změní jen minimálně a v této oblasti, stejně jako u zdanění firem, bude mít ČR i nadále v rámci středoevropského regionu komparativní nevýhodu.
Z pohledu výdajů domácností patrně nejcitelnější bude přesun restaurací ze snížené do základní sazby DPH. Příjemné bude ovšem snížení základní sazby DPH. Pokles základní sazby by v řadě odvětví mohl vést k poklesu cen v závislosti na míře konkurence. Takže například automobily, oděvy, elektronika, pohonné hmoty či telekomunikační služby by mohly zhruba o 2% zlevnit. Nicméně celkový dopad na inflaci a rodinné výdaje je obtížné odhadnout. Druhá fáze reformy by měla být fiskálně neutrální, nicméně na základě již platných (1. fáze reformy) a včera schválených opatření by se roční výdaje průměrné rodiny s jedním dítětem a průměrnými platy měly zvýšit zhruba o čtyři až pět tisíc korun (vyšší částka u rodin bydlících v bytě s regulovaným nájmem. Zhruba o 600 Kč ročně se zvýší příjmy rodiny s průměrným platy díky zavedení slevy na dani. Dopad na finanční situaci domácností, firem a veřejných rozpočtů představuje spojené nádoby. Chcete zacelit díry ve veřejných financí? Někdo si musí pohoršit.
Díky poklesu základní sazby DPH z 22% na 19% by se měl dopad daňových změn a změn regulovaných cen do inflace snížit pod dva procentní body. Dosud jsme počítali s příspěvkem 2,7-2,8 procentního bodu.
Nepochopitelné je jednorázové rozdávání peněz, které vládní koalice naplánovala na letošní červen pro chudší rodiny a důchodce. Když si uvědomíme, že státní rozpočet, i veřejné rozpočty jako celek, skončí letos v hlubokém schodku, je zarážející, že vláda rozdává peníze, které nemá. Proč dodatečné příjmy nebyly využity k redukci schodku? Rozdávání na dluh má tu nepříjemnou výhodu, že z dluhů se platí úroky.
V druhé fázi reformy se prozatím vláda nepokusila o řešení schodků důchodového systému a financování zdravotnictví. Oproti dřívějším prohlášením neobsahuje druhá fáze ani žádné opatření pro omezení šedé ekonomiky. Jednání o druhé fázi ještě neskončila. Prozatím se ovšem zdá, že se vláda vydala cestou přesouvání peněz z jedné škatulky do druhé. Jenže čtyřprocentní rozpočtový schodek (ve vztahu k HDP) má ke stabilitě veřejných financí daleko.
David Marek, Patria Online