Orientace naší ekonomiky na automobilový průmysl se díky nedávným a možným dalším poměrně rozsáhlým investicím do něj stále prohlubuje. To vyvolává diskusi o kladech a negativech tohoto jevu (která ovšem může být uspokojivě uzavřena pouze na základě kompletní cost/benefit studie). K této diskusi chceme přispět našimi analýzami i my.
Již jsme poukázali na to, že Evropa (EU) je regionem s nejvýznamnější automobilovou produkcí na světě (36% podíl ve světě). To může být pro ČR pozitivní z hlediska možnosti začlenění se do již existujících výrobních, dodavatelsko-odběratelských a znalostních (např. výzkum a vývoj) struktur v odvětví v Evropě a regionu (jde v podstatě o určitou úsporu z rozsahu na úrovni odvětví). Naopak negativní je tento stav z hlediska rizika – menší diverzifikace produkce u nás v okolních zemích (volatilita a korelace „portfolia odvětví“ v regionu), vzájemná propojenost ekonomik a odvětví a jejich senzitivita na ekonomický cyklus (tomuto tématu se budeme ještě detailněji věnovat).
Při detailnějším pohledu na produkci v Evropě (rok 2002) zjistíme, že téměř dominantní pozici zde mají Německo a Francie, následovány Španělskem, UK a Itálií. Při pohledu na historický vývoj (graf 2) je patrná značná dynamika růstu produkce ve Francii, stagnace, či mírný růst v Německu, a pokles v UK a zejména v Itálii.
Detaily zobrazují následující grafy:
Zdroj: OICA.net, ACEA, Patria Finance
Velké rozdíly v historickém vývoji v jednotlivých zemích mají indikativní význam i pro ČR a to zejména z hlediska rizika. Naznačují totiž, že ačkoliv senzitivita automobilového průmyslu na ekonomický cyklus (v regionu, popř. ve světě) je relativně veliká (většina automobilek má např. betu blízkou 1), pozice jednotlivých automobilek (a následně zemí, ve kterých tyto produkují) je výrazně ovlivněna faktory pro ně specifickými. To dokládá příklad FIATu v Itálii, s jeho vážnými strategicko/operačními a následně finančními problémy. Ty se zpětně promítají do R&D, šíře a často i kvalitě modelových řad – respektive do poměru cena/(vnímaná) kvalita, počtu a cenách prodaných vozidel, čímž se pomyslný kruh uzavírá. Na opačném konci spektra co se týče nedávného vývoje jsou pak francouzské automobilky s jejich strategií zaměřenou zejména na kvalitu, inovativní design a poměrně rychlou obměnu modelových řad – výsledek čehož je z grafu 2 jasně patrný (i tématu možných strategií v tomto odvětví a jeho charakteristikám se ještě věnovat budeme).
Jiří Soustružník
První díl ze série o automobilovém průmyslu s názvem "Kde jsou skutečné automobilové velmoci?" naleznete ZDE.